Hlavní obsah

Méně Orbána, více Havla. Nová vláda se nechce upínat k Visegradu

Praha

„Viktor je můj přítel,“ opakoval často český premiér Andrej Babiš nejen při vzpomínkách na summit lídrů sedmadvacítky, kdy ve „čtyři ráno“ společně s maďarským premiérem Viktorem Orbánem údajně zatrhli velkým státům kvóty na přerozdělování migrantů. Nastupující vládní koalice Spolu a PirSTAN se už ale tak jako její předchůdkyně na Visegrádskou skupinu soustředit nechce. Polsko ani Maďarsko dnes nejsou vzorem, říká jeden z adeptů na ministra zahraničí Ondřej Kolář z TOP09.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal 29. září 2021 v Praze maďarského premiéra Viktora Orbána.

Článek

„Poprvé v historii máme skutečnou příležitost zaplnit politické vakuum, které se ve střední Evropě objevilo po rozpadu habsburské říše, něčím upřímně smysluplným,“ řekl v lednu 1990 tehdejší československý prezident Václav Havel ve varšavském Sejmu.

Projevem položil první základy takzvané visegradské spolupráce, jejímž cílem bylo koordinovat integraci postkomunistických středoevropských států do evropských a severoatlantických struktur.

Nechci zasahovat do voleb, řekl Orbán v Ústí a odešel na setkání s voliči ANO

Domácí

A právě k zahraniční politice symbolizované prvním polistopadovým prezidentem se chce budoucí vláda tvořená koalicemi Spolu a PirSTAN hlásit.

Důraz na lidská práva a občanskou společnost, aktivní členství v EU a NATO, revize vztahů s Ruskem a Čínou – takové cíle byly slyšet po středečním jednání stranických expertů.

Původní cíl, pro které byla skupina založena, už byl dávno naplněn. A ruku na srdce, ani Polsko, ani Maďarsko nejsou státy, které by dnes šly příkladem v naplňování myšlenek evropské spolupráce.
Ondřej Kolář (TOP09), nově zvolený poslanec

Naopak přístup k Visegrádské skupině bude v následujících letech zřejmě podstatně střídmější, než tomu bylo pod vedením premiéra Andreje Babiše, který do udávání směru zahraniční politiky v posledních letech výrazně promlouval.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

O Ondřeji Kolářovi se mluví jako o možném ministrovi zahraničních věcí.

Text, který koaliční partneři sepsali, však zmiňuje V4 jen jako neformální platformu. „Původní cíl, pro které byla skupina založena, už byl dávno naplněn. A ruku na srdce, ani Polsko, ani Maďarsko nejsou státy, které by dnes šly příkladem v naplňování myšlenek evropské spolupráce,“ řekl Novinkám nově zvolený poslanec a jeden z adeptů na pozici šéfa české diplomacie Ondřej Kolář (TOP09).

Polsko od jara čelí řízení Evropské komise kvůli možnému narušení nezávislosti tamní justice a aktuálně také ostré kritice Bruselu kvůli rozhodnutí tamního ústavního soudu, který zpochybnil nadřazenost práva EU. Orbánovo Maďarsko zase v Bruselu naráží podkopáváním nezávislosti médií nebo zákonem zakazujícím zobrazování homosexuality mladistvým.

Kompetence EU mají své hranice, hájil Morawiecki rozhodnutí polského ústavního soudu

Evropa

Kolář, který se do povědomí širší veřejnosti zapsal coby starosta svérázně řešící konflikt s ruskou ambasádou v Praze 6, by chtěl pro spolupráci v Evropě hledat nové partnery, případně utužovat vztahy se Slovenskem.

„Regionální spolupráce je potřebná, ale není vhodné se upnout jen na V4, a nic nám nebrání spolupracovat i s jinými státy, nebo třeba V4 rozšířit,“ myslí si Kolář.

Politolog: Státy V4 mají odlišné zájmy, prohlubme Slavkovský formát

Podle politologa Davida Broula je škoda, že spolupráce států Visegrádské skupiny jen zřídkakdy ústila ve smysluplné výstupy.

Jediným zapamatováníhodným momentem z poslední doby zůstává jednohlasá opozice Visegrádu vůči migračním kvótám. Avšak tato nekonstruktivní kritika na dlouho významně snížila kredit České republice v očích západních spojenců.
David Broul, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

„V oblastech, kde by vzájemná koordinace mohla přinést plody, například při prosazování jádra coby čistého zdroje energie na úrovni Evropské unie, zaznamenáváme nesoulad vyplývající z odlišných zájmů členů skupiny,” řekl Novinkám Broul, který působí na Filozofické fakultě Univerzity Palackého.

Polsko kvůli Turówu zvažuje přerušit spolupráci ve V4

Zahraniční

A připomíná častou výtku prounijních politiků, kteří V4 v posledních letech čím dál více označovali jako pakt „evropských potížistů”.

„Jediným zapamatováníhodným momentem z poslední doby zůstává jednohlasá opozice Visegrádu vůči migračním kvótám. Avšak tato nekonstruktivní kritika na dlouho významně snížila kredit České republice v očích západních spojenců,” upozornil politolog.

Maďarsko už nemá v EU co dělat, prohlásil premiér Nizozemska

Zahraniční

Důraz na regionální spolupráci budoucí vlády připadá Broulovi logický, za vhodnější alternativu však považuje takzvaný Slavkovský formát, který sdružuje Česko, Slovensko a Rakousko.

„Nejen, že do koordinace zapojuje nám bližší Slovensko a Rakousko, navíc má devizu vzniku spíše zezdola, od pracovních skupin a náměstků ministerstev, a flexibilní spolupráce s jinými zeměmi, například s Francií,” dodal Broul.

Reklama

Výběr článků

Načítám