Článek
„Právo EU má přednost před vnitrostátním právem v oblastech pravomocí svěřených Unii. Nejvyšším zákonem Polské republiky je ústava. Předchází všem ostatním pramenům práva. Od této zásady se nesmí odchýlit žádný polský soud, žádný polský parlament ani žádná polská vláda,“ řekl Morawiecki podle polského listu Rzeczpospolita.
Polský premiér obvinil EU z vydírání
„Pokud instituce zřízené smlouvami (o EU) překročí své pravomoci, musí mít členské státy nástroje, jak reagovat. EU není stát, ale 27 členských zemí. Ty zůstávají evropským suverénem. Ony jsou pány smluv a určují rozsah pravomocí svěřených a udělených Evropské unii,“ shrnul premiér polský postoj v europarlamentu, který vidí roli EU zcela jinak.
Na primátu ústav ve státech Morawiecki trval. „Ve vnitrostátním právním řádu se přednost práva Unie nevztahuje na ústavní předpisy; ústava stojí na vrcholu právního systému (státu). Zásada přednosti práva Unie nemůže narušit nadřazenost ústavy ve vnitrostátním právním řádu. Přenesení pravomocí na Unii nesmí porušovat zásadu nadřazenosti ústavy,“ prohlásil.
Výklad výroku polského soudu jako útoku na základy EU označil za „zásadní nedorozumění“.
Soudní dvůr EU podle něj za zavřenými dveřmi přináší „kreativní výklady“ smluv a rozšiřuje tak pravomoci Unie na úkor států. Premiér to označil za „tichou revoluci“. „Kompetence EU mají hranice. Nemůžeme déle mlčet, jsou-li překračovány. Chcete-li z EU udělat beznárodní superstát, získejte si nejprve shodu všech členských států,“ řekl polský premiér.
Základní smlouvy o EU odporují naší ústavě, rozhodl polský ústavní soud
Šéfka Komise tvrdila podle polského opozičního listu Gazeta Wyborcza, že národy východní a střední Evropy se chtěly připojit k „silnému společenství hodnot a demokracie, neboť na tom se zakládá Evropa“. Verdikt polského soudu podle ní zpochybňuje „významnou část tohoto úspěchu“. „Je to přímá výzva jednotě evropského právního řádu,“ prohlásila.
Nářky na dvojí metr
Morawieckého vláda je po rozhodnutí ústavního soudu, který sama vyvolala, obviňována doma i v EU, že chce Polsko vyvést z Unie. To premiér v úterý ostře popřel: „Evropská integrace je pro nás volbou civilizační a strategickou. Nikam se nechystáme (odejít).“
Tento zásadní postoj ale neznamená, že „Poláci dnes nepociťují pochybnosti a obavy o směřování změn v Evropě“. „Tato úzkost je viditelná a bohužel oprávněná,“ dodal premiér.
Unii vytkl dvojí metr. „Při pohledu na některé praktiky institucí Evropské unie si mnozí kladou otázku, zda jsou spravedlivá rozhodnutí Bruselu vůči různým zemím, která je rozdělují na ty silné, tedy starou Unii, a ty slabší, tedy nové země,“ řekl.
Tváří v tvář výzvám, aby Polsko přišlo o hmotné výhody členství v Unii, řekl, že „používání jazyka finančního vydírání je nepřípustné“. „Jazyk hrozeb, výhrůžek a vydírání“ odmítl.
Hrátky s vystoupením Polska z EU přituhují
Připomněl také, že „Polsko nevstoupilo do EU s prázdnýma rukama“. „Proces hospodářské integrace otevřel obrovské příležitosti německým, francouzským a nizozemským firmám,“ dodal a zmínil „obrovský odliv dividend, úrokových zisků a dalších finančních nástrojů ze středoevropských zemí, tedy těch méně bohatých, do západní Evropy, tedy těch bohatších“.
„Řekni svým rolníkům, že už nedostanou dotace a že polští studenti mohou zapomenout na (program výměny studentů) Erasmus,“ vzkázal Polákovi Nizozemec Malik Azmani. Výzvu zastavit platby Polsku podpořil i slovenský europoslanec Michal Šimečka.