Článek
Pokud vláda její novelu odmítne, v záloze má podle Maláčová svých slov ještě totožnou poslaneckou předlohu.
Stávající varianta má například sloučit příspěvek na bydlení s doplatkem na bydlení nebo omezit výdej dávek hmotné nouze lidem, jejichž děti budou mít sto hodin absencí za pololetí bez lékařské omluvenky. Sklízí však kritiku ze všech stran. A ani ministryně jí nevěří.
„Uvědomuji si, že to není systémové řešení. Přála bych si systémové řešení od ministerstva pro místní rozvoj ohledně bydlení. A pak od ministerstva školství ohledně povinné školní docházky. Rok a půl o tom diskutujeme a vůbec nic se neděje,“ řekla včera Maláčová v ČT.
„Hlavou proti zdi“
„Přicházím s tím, aby se mnohonásobně zvýšila sociální pomoc na obcích, chci reorganizovat úřady práce, aby fungovaly lépe a pomáhaly lidem v nouzi. Ale zároveň chci, aby se rodiče ve vyloučených lokalitách zajímali o to, jestli jejich děti chodí do školy,“ uvedla s tím, že její návrh je kombinací systémové sociální práce v obcích a tlaku na rodiče.
V ČT jí oponoval šéf lidovců Marian Jurečka: „Paní ministryně jde hlavou proti zdi. Návrh kritizují koaliční partneři, ale i pan předseda ČSSD Hamáček prostřednictvím ministerstva vnitra v rámci meziresortního řízení. I vy sama v důvodové zprávě uvádíte, že neřešíte příčinu problému, ale jen část důsledku.“
„Zabouchnete problém u ministerstva práce a přehodíte ho na starosty obcí. Ten problém nezmizí, a vy ho ještě zhoršíte,“ dodal.
Trestat děti za rodiče je nejhorší, míní expert
Maláčová připomněla, že za deset let se situace ve vyloučených lokalitách zhoršila, chudoba se tam přenáší z generace na generaci a 16 procent dětí v Ústeckém kraji nemá dokončenou základní školní docházku.
„Děti jsou v tom nevinně. A v rámci krizového managementu se snažíme, aby alespoň část jich do školy chodilo,“ řekla Maláčová.
Sociolog Štěpán Jurajda z CERGE-EI uvedl, že návrhy ministerstva práce na řešení „katastrofického problému“ skončí hůře pro celou společnost.
„Fiskálně se nevyplatí trestat děti za jejich rodiče. Rodí se talentované do znevýhodněných rodin, kde se jim rodiče nevěnují, nepracují, jsou nevzdělaní. Trestat děti za jejich rodiče je to nejhorší, co můžeme dělat, protože investice státu do těchto dětí je investice, která se vyplatí více než jakákoli jiná investice,“ řekl.
I proti vlastním úředníkům
„Z těch dětí mohou být daňoví poplatníci, členové této společnost a my je vytlačíme kamsi do kriminality. My jim máme pomáhat, a ne jim ještě zhoršit situaci,“ dodal Jurajda.
Podle něj návrh ministerstva dále například zvyšuje rizika lichvy, ztráty bydlení a akcentuje péči o děti v dětských domovech, která je pro stát nejnákladnější.
„Jsem si vědoma těch dopadů. Já těch 100 hodin prosadila i přes odpor svých úředníků. A řekla jsem ‚Dejte to tam, je to moje politická odpovědnost‘. Dostávám kritiku ze všech stran a jsem ráda, že se o tom diskutuje,“ řekla Maláčová.
„Bohužel, mám poptávku desítek poslanců“
„Pokud bude systémové řešení a ministerstvo pro místní rozvoj začne řešit dostupné bydlení a ministerstvo školství začne řešit to, aby děti chodily do školy, tak svůj návrh velmi ráda stáhnu,“ připustila.
To Jurečku překvapilo. „Nemohu přece politickou scénu, své koaliční partnery a vládu nutit k řešení tím, že předložím blbý zákon,“ divil se. „Dáváte obrovské množství energie a času do zákona, o kterém víte, že nemůže nikdy Sněmovnou projít,“ dodal.
Maláčová opáčila: „Bohužel nemáte pravdu. Mám v tuto chvíli poptávku několika desítek poslanců, kteří, pokud zákon neprojde na vládě, tak ho předloží jako poslanecký návrh.“ Podle ní se jedná o politiky napříč spektrem.