Hlavní obsah
Cisterciáci z vyšebrodského kláštera vrátili Lesům ČR 2100 hektarů lesa, které získali v restituci. Foto: Pancer Václav, ČTK

Spor cisterciáků z Vyššího Brodu prověří nedotknutelnost Benešových dekretů

Nejvyšší soud v Brně bude muset rozlousknout hodně tvrdý oříšek. Spor mezi Lesy ČR a cisterciáky z Vyššího Brodu. Nejde jen o dva tisíce hektarů šumavských lesů, které mniši před několika lety získali zpět a které nedávno museli státu zase vrátit. Ale jde i o otázku, zda české soudnictví dokáže najít cestu ke spravedlnosti, aniž by podkopalo jeden z pilířů majetkového uspořádání v Česku, a to dekrety prezidenta Edvarda Beneše.

Cisterciáci z vyšebrodského kláštera vrátili Lesům ČR 2100 hektarů lesa, které získali v restituci. Foto: Pancer Václav, ČTK
Spor cisterciáků z Vyššího Brodu prověří nedotknutelnost Benešových dekretů

Vrchní soud v Praze na jaře vyhověl žalobě Lesů ČR, se kterou u nižších soudů nic nepořídily, a nařídil, že cisterciáci musí vrátit restituované lesy. Argumentace soudu, jak se s ní mohlo Právo seznámit v rozsudku, je velice jednoduchá. Cisterciákům byl majetek odebrán na základě Benešových dekretů a je v národním zájmu dekrety neprolamovat.

„V případě zákona o majetkovém vyrovnání (s církvemi – pozn. red.) je patrná až úzkostná snaha zákonodárce vyloučit z politických důvodů v případě restitucí majetku církví či náboženských společností jakoukoli možnost dotčení účinků tzv. Benešových dekretů prostřednictvím jejich restitučních nároků,“ píše se v rozsudku.

Řád může přijít i o část rybníků. Na snímku je zchátralá budova pivovaru.

Foto: Václav Pancer, ČTK

S tím, že cisterciáci byli podle svědectví i důkazů vůči republice za války loajální a že Benešovy dekrety použili až komunisté po únoru 1948, tedy v rozhodném období pro církevní restituce, si soud už hlavu nedělal.

„Nezpochybnění účinků vyvolaných aplikací tzv. Benešových dekretů, a to případně i na základě konfiskačních rozhodnutí vydaných až v průběhu rozhodného období, tvořilo významnou součást právně politického konsenzu zákonodárce,“ říká soud.

A dodává, že mu nepřísluší, aby posuzoval okolnosti, za kterých ke konfiskaci došlo.

Použití dekretů v souladu s právem

Právník cisterciáků Tomáš Holas takovou argumentaci považuje za „perverzní“.

„Soud naopak musí přezkoumávat, zda byl postup zákonný a jestli byly splněny podmínky pro použití předpisu. To je základ právního státu,“ řekl Právu Holas.

Vnitřní konvent vyšebrodského kláštera

Foto: Václav Pancer, ČTK

Věří, že po dovolání k Nejvyššímu soudu najdou spravedlnost. Když ne, tak půjdou k soudu Ústavnímu, který podle Holase již několikrát řekl, že je nutné zkoumat, zda nedošlo ke zneužití dekretů.

„V praxi Ústavního soudu se již vícekrát prokázalo, že konfiskace podle dekretů 12 a 108 byla totalitní mocí zneužita k zabavení majetku a k likvidaci třídních nepřátel, a to již v rozhodném období po 25. únoru 1948,“ odkázal Holas na jeden z nálezů Ústavního soudu.

Majetek cisterciáků byl konfiskován podle dekretu 108 na základě vyhlášky Okresního národního výboru v Kaplici ze dne 6. 3. 1948.

Podle Holase je ale mylné se obávat, že pokud bude cister­ciákům majetek opět vydán, tak dojde k tzv. prolomení dekretů, které vyvolá smršť žalob potomků konfiskovaných Němců a Maďarů. „Benešovy dekrety jsou nedotknutelné, ale musí být použity v souladu s právem. Ten majetek nebyl zestátněn podle dekretů, nýbrž v rozporu s nimi. Jde o jejich zneužití, hlavně v otázce, že mohly být použity pouze proti osobám nepřátelským republice,“ podotkl advokát.

Podle něj je jednoznačně historicky dokázáno, že celý cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě byl proti nacistům. „Mniši byli nejen loajální k republice, ale byli i protinacisticky zaměření, také byli všichni za Hitlera zavření, někteří do koncentráků a jeden tam i umřel,“ dodal Holas.

Právníci Lesů ČR ale u soudu tvrdili něco jiného. „Žalobce (Lesy ČR) měl v tomto směru za to, že z archivních listin bylo zjištěno, že správa řádu záměrně a aktivně sloužila německému vedení války a fašistickým a nacistickým účelům,“ stojí v rozsudku.

Vracení lesů podle cisterciáků brzdí obnovu kláštera a práci mohou ztratit desítky lidí.

Foto: Václav Pancer, ČTK

Mluvčí státního podniku Lesy ČR Eva Jouklová archivní listiny zveřejnit nechtěla. „Rozsudek vrchního soudu může být ještě přezkoumán v dovolacím řízení Nejvyšším soudem, proto k případu zatím nemůžeme poskytnout požadované informace a doklady,“ řekla Právu.

Podle advokáta Holase se Lesy ČR ve svém tvrzení opírají pouze o konfiskační dokumenty, ale nemají žádný doklad o tom, že by mniši kolaborovali. „Mám tajnou a dost obšírnou zprávu Státní bezpečnosti ještě před únorem 1948, ve které konstatují, že celou věc důkladně prošetřili a že mniši byli po celou válku věrni Československé republice,“ argumentuje advokát.

Právníci i politici se neshodují

Mezi politiky a právníky se názory na to, zda vrchní soud postupoval správně, různí. S rozsudkem nesouhlasí např. jeden z autorů restitučního zákona, šéf ústavně-právního výboru Sněmovny Marek Benda (ODS).

Vracení lesů podle cisterciáků brzdí obnovu klášter. Na snímku je zchátralá budova pivovaru.

Foto: Pancer Václav, ČTK

„Považuji to za nespravedlnost a věřím, že pokud bude Ústavní soud rozhodovat shodně jako v minulosti, tak tento rozsudek zruší,“ řekl Právu Benda. „Cokoli bylo použito po únoru 1948, by mělo být věcně přezkoumáno, nehledě na to, že se jedná o Benešovy dekrety,“ dodal.

Šéf KSČM a právník Vojtěch Filip Právu sdělil, že je potřebné, aby soudy respektovaly zákonnou hranici restitucí, která se táhne od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. „Pokud bude prolomena, můžeme se vrátit až do roku 1620. Tedy k Bílé hoře, kdy byl po popravě českých pánů zabaven majetek a rozdělen katolické církvi a cizí šlechtě, a trvalo 300 let, než se s tím dalo něco udělat. To, myslím, je rozhodující,“ podotkl Filip.

Odborník na ústavní právo Jan Kysela

Foto: Petr Horník, Právo

S rozsudkem Vrchního soudu v Praze souhlasí právník a bývalý šéf Státního pozemkového fondu Petr Štovíček. „Benešovy dekrety byly naprosto legitimní reakce na nacistická zvěrstva. Útočit na ně i pod účelovou záminkou ochrany práva na spravedlivý proces znamená napadat samotné základy našeho právního státu,“ řekl Právu. Věří, že Nejvyšší i Ústavní soud dovolání i stížnost mnichů odmítnou.

S tím nesouhlasí ústavní právník Jan Kysela. „Ve chvíli, kdy byly Benešovy dekrety nesprávně aplikovány, tak jim nelze poskytovat ochranu. Ta jim byla poskytována proto, že se vztahují k určitému období. A proto si myslím, že je to pádný důvod pro podání ústavní stížnosti,“ dodal Kysela.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků