Hlavní obsah
Pohled na vyšebrodský klášter, sídlo cisterciáckého opatství Naší Paní ve Vyšším Brodě. Foto: Profimedia.cz

Cisterciáci musí vrátit státu tisíce hektarů

Vlastním uším nevěřil převor cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodu Justin Jan Berka, když v únoru slyšel ortel Vrchního soudu v Praze. Ten řekl, že mniši nemají nárok na restituci komunisty zabraného majetku a že budou muset státu vrátit přes dva tisíce hektarů lesa, na kterých už čtyři roky hospodaří.

Pohled na vyšebrodský klášter, sídlo cisterciáckého opatství Naší Paní ve Vyšším Brodě. Foto: Profimedia.cz
Cisterciáci musí vrátit státu tisíce hektarů

Je to poprvé, kdy soud rozhodl, že církevní subjekt musí vrátit už zrestituovaný majetek. Státní instituce navíc obnovily další řízení, ve kterém by klášter mohl přijít skoro o veškerý navrácený majetek.

„Náš klášter byl obětí nacismu, a rozsudek vrchního soudu z nás udělal kolaboranty a zrádce. To rozhodnutí má fatální následky, protože to ohrozí rekonstrukci kláštera, do které jsme investovali většinu zisku z lesů, a uvrhlo to do nejistoty i desítky místních lidí, které jsme zaměstnali,“ řekl Právu převor. Mniši se dovolali k Nejvyššímu soudu a zažádali o odklad vykonatelnosti rozsudku.

Neuspěli, a proto museli ihned přestat s lesnickými pracemi a majetek vrátit Lesům ČR.

Úřady se přely

O restituci majetku mnichům ze šumavského kláštera se vedl několik let spor mezi Lesy ČR a Státním pozemkovým úřadem (SPÚ). Lesy ČR nechtěly majetek čítající okolo 3,5 tisíce hektarů lesa vydat s poukazem na to, že pozemky byly zabrány na základě dekretů prezidenta Beneše.

Jihočeská pobočka SPÚ ale nakonec rozhodla pro vydání s tím, že mniši za války nekolaborovali s nacistickým režimem a že ke konfiskaci v 50. letech došlo neoprávněně.

S tímto rozhodnutím se Lesy ČR nesmířily a podaly žaloby ke krajskému soudu v Českých Budějovicích, kde ale neuspěly. Za pravdu jejich argumentaci dal až Vrchní soud v Praze.

Podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové podal tento státní podnik 15 odvolání proti rozsudkům krajského soudu. „Vrchní soud v Praze dosud v deseti případech vyhověl žalobě Lesů ČR a rozhodl, že se lesní pozemky nevydávají. Jedná se o 2084 hektarů,“ řekla Právu Jouklová. Dodala, že už došlo k přepsání v katastrálních knihách a čekají na fyzické předání majetku.

Starosta: Pro město je to nemilá ztráta

Rozhodnutí soudu bylo šokem i pro místní. „Jsme z toho překvapeni, co je v našem státě možné. Nechápu, proč soud nevyhověl odkladu vykonatelnosti rozsudku. To není moc dobrý signál,“ řekl Právu starosta Vyššího Brodu Milan Zálešák (nestr. za STAN).

Dodal, že cisterciáci veškerý zisk investovali do oprav kláštera i řady zchátralých nemovitostí ve městě. „Pro nás to bude nemilá ztráta, protože za poslední léta se klášter začal radikálně měnit a začal opravovat staré objekty, které byly v držení státních organizací, které zde měly rekreační zařízení a nic do nich neinvestovaly. Bude to také znamenat, že řada místních přijde o práci,“ podotkl starosta.

Cisterciáci v roce 2014 založili firmu Bernardinum, která spravuje jak lesy, tak pole (300 hektarů) a rybníky (20 hektarů), které dostali v restitucích zpět. Podle Ondřeje Duška, vedoucího lesní správy, za poslední roky investovali spoustu peněz do techniky i majetku, a aby to nepřišlo vniveč, tak musí hledat novou činnost.

„Převzali jsme asi tisíc hektarů do správy a hospodaříme ještě na 900 hektarech vlastních lesů. Na firmu je ale navázáno 40 místních živnostníků – těžaři, traktoristé, pěsťáci – kteří si nakoupili sazeče, motorové pily. Ty bude teď těžké někam upíchnout,“ řekl Právu Dušek.

Navíc cisterciáci mohou přijít i o další vrácený majetek. SPÚ se totiž na základě rozsudku vrchního soudu rozhodl, že s cisterciáky obnoví řízení i v dalších případech.

„Krajský pozemkový úřad pro Jihočeský kraj s ohledem na nové skutečnosti rozhodl, že podnětu účastníka řízení (Lesy ČR) se vyhovuje a řízení v dané věci se obnovuje. Jde zatím o zhruba 870 ha lesních pozemků,“ sdělil Právu mluvčí SPÚ Jiří Pivrnec. Dodal, že navíc úřad otevřel řízení i v případě 193 hektarů zemědělské půdy.

„Nikdo nesměl být v NSDAP“

Podle převora Berky jde o jasnou nespravedlnost, protože se jim již po válce podařilo prokázat, že ač většina mnichů byla německé národnosti, tak se postavili proti nacismu. Např. jeden z mnichů Engelbert Blöchl zemřel v koncentračním táboře Dachau.

Tehdejší opat Tecellin Jaksch dokonce odmítl vpustit do kláštera Adolfa Hitlera při jeho návštěvě. Naopak před válkou i po válce několikrát klášter navštívil prezident Eduard Beneš. „Při budování pohraničních opevnění proti nacistům klášter dodával republice dřevo. Nikdo ze zaměstnanců nesměl být v NSDAP. Ještě předtím, než byly Sudety zabrané, se opatovi podařilo ukrýt do Národní galerie vyšebrodský oltář,“ řekl Berka.

Za války byl Jaksch zatčen gestapem a část války prožil ve vězení. Nacisté klášter v roce 1941 zrušili. Po válce se někteří mniši vrátili a pokusili se klášter obnovit, což jim překazil rok 1948 a nástup komunistů k moci. Ti postupně všechny kláštery a řády zrušili. Po roce 1989 byl klášter cisterciákům vrácen, postupně sem přišli i mniši, dnes jich tu je okolo deseti. V rámci restitucí se jim podařilo získat zpět slavný vyšebrodský oltář.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků