Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Barbora Zpěváčková, Novinky

Lidem vadí střídání času, na jednotném se však neshodnou

Většina lidí je podle průzkumu společnosti STEM/MARK pro zrušení pravidelného střídání času. Na druhou stranu se však většina lidí nedokáže shodnout, jaký čas by měl platit. Společnost výsledky průzkumu představila na ministerstvu dopravy.

Ilustrační foto Foto: Barbora Zpěváčková, Novinky
Lidem vadí střídání času, na jednotném se však neshodnou

Evropská komise loni rozhodla o zrušení střídání času, ponechala však na členských státech, aby se dohodly na tom, který čas bude zaveden celoročně. Původně měl být celoroční čas podle komise zaveden letos v dubnu, nynějším termínem je rok 2021. Česká vláda loni podpořila zavedení zimního, tedy standardního středoevropského astronomického času. Konečné rozhodnutí vzejde z koordinace s ostatními členskými státy EU.

Podle ekonoma společnosti Czech Fund Lukáše Kovandy studie ukázaly, že střídání času vytváří v Česku celoročně úsporu elektřiny ve výši 0,14 procenta, což činí asi 50 milionů korun. Tuto úsporu podle Kovandy ale snižují jiné dopady pravidelného střídání času. „Zejména po nastavení letního času je podle statistik více infarktů, více dopravních nehod a dalších negativních společenských důsledků. Ve skutečnosti se tak důsledky střídání překlápí spíše do ztráty,” uvedl.

Střídání může být problém

Jako problematické vnímá střídání času i Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd. Lidé podle ní mají často po změně problémy s adaptací, většina se však po několika dnech přizpůsobí. Při volbě celoročního času by podle ní byl pro člověka příznivější jednoznačně středoevropský čas, který platí v zimě. Ten podle studií zlepšuje kvalitu spánku, je zdravější pro lidské srdce a má pozitivní vliv na tělesnou hmotnost. Letní čas po celý rok by naopak měl negativní dopad na lidský biorytmus. Jako jedno z možných řešení by podle Sumové bylo zkrácení délky letního času, což by lépe využilo jeho výhody při využití denního světla.

Český kabinet loni v říjnu ústy premiéra Andreje Babiše (ANO) naznačil, že by vláda preferovala spíše ponechání „zimního”, tedy přirozeného času. „Když máte malé děti, a já mám vnučky, a slunce zapadá po 21. hodině, tak děti říkají, že je světlo a nechce se jim moc spát,” popsal tehdy premiér Andrej Babiš.

K ponechání zimního času se přiklánějí i vědci. Oproti tomu ze sousedního Německa zaznívaly hlasy klonící se spíše k ponechání letního času.

Lidé se nedokážou dohodnout

Průzkum STEM/MARK ukázal, že většině lidí střídání nevyhovuje, hlavními důvody jsou horší adaptace na nový čas a nepřirozenost časových změn. Který z časů by měl být zaveden, se lidé v průzkumu ale neshodli. Čtvrtina preferuje zimní čas, pro letní bylo asi 44 procent.

Letní čas, který se uplatňuje ve většině evropských států, byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky před 40 lety, v době takzvaného druhého ropného šoku.

Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců.

Anketa
Jak by se měla řešit otázka střídání letního a zimního času?
Ponechat stávající stav
16.8 %
Zavést letní
28 %
Zavést zimní
52.1 %
Je mi to jedno
3.1 %
Celkem hlasovalo 54380 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků