Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Lidé vracejí zatoulané židovské náhrobky

V kamrlíku jednoho z pražských činžáků v Navrátilově ulici vyzvedl před několika dny bývalý předseda židovské obce a dobrovolník jednoho ze spolků Bejt Olam Tomáš Jelínek úlomek náhrobku z poloviny 19. století. Židovskému muzeu ho věnoval znalec a obyvatel Prahy Zbyšek Bárta, který o kámen přes 20 let pečoval.

Ilustrační foto Foto: Jaroslav Soukup, Novinky
Lidé vracejí zatoulané židovské náhrobky

Bárta Právu řekl, že náhrobek u starého libeňského židovského hřbitova poblíž Palmovky a Libeňského mostu našel v roce 1997. Hřbitov byl zasypán v roce 1965 při akci nazvané Za Prahu krásnější.

„Jako člen městské místopisné komise a Klubu Za starou Prahu jsem byl zvyklý procházet místa, o nichž se jednalo. A u zídky zasypaného hřbitova ležel v křoví úlomek náhrobku. Vzal jsem ho do opatrování,“ popsal Bárta.

Daniel Polakovič z Židovského muzea odhadl vznik náhrobního kamene kolem poloviny 19. století. Jedná se podle něj o ženský náhrobek. Další náhrobky z libeňského hřbitova se nacházejí u bývalé synagogy v pražské Michli, naprostá většina jich zůstává zasypána zeminou.

Spolky Bejt Olam se snaží systematicky vyhledávat a vracet na původní místo náhrobky ze židovských hřbitovů.

Náhrobky nejvíce utrpěly mezi lety 1939 a 1989. Uvádí se, že je u nás 365 oficiálních židovských pohřebišť. Snahy nabyly na intenzitě po kauze kolem obnovy prostějovského židovského hřbitova, z jehož náhrobků mají lidé i vydlážděné dvorky.

Dar mrtvému

„V judaismu je náhrobek považován za nezcizitelný majetek zemřelého. Představuje dar mrtvému, který má zůstat na místě pohřbu navždy,“ sdělil Právu Jelínek. Zdaleka nejde jen o dvorky na Prostějovsku.

Náhrobky nebyly jen pískovcové, ale i žulové, některé vážily i přes sto kilogramů. Pro leckoho taková žula představovala kvalitní a snadno dostupný stavební materiál. Zájem neměli jen jednotlivci, zjevně ho projevovaly i stavební společnosti.

Plyne to z memoranda, které na konci listopadu uzavřeli pražští radní se zdejší židovskou obcí. Podle memoranda má do roka vzniknout podrobný seznam a při obnově dlažby se původní části náhrobků mají vracet na místo.

Ilustrační foto

Foto: Luděk Fiala, Novinky

„V dolní části Václavského náměstí a ulic Na Příkopě a 28. října se mohou v dlažbě na komunikacích nacházet dlažební kostky, které byly vyrobeny za minulého režimu z náhrobních kamenů ze zrušeného židovského hřbitova v Údlicích u Chomutova, případně z jiných židovských hřbitovů,“ stojí v odůvodnění memoranda o návratu kamenů, které za město podepsala Hana Třeštíková (Praha sobě).

Vrátit na původní místo Bártův úlomek z libeňského hřbitova zatím možné není. Tomáš Jelínek ho prozatím umístil do své kanceláře, kde bude kámen čekat, jak dopadnou snahy libeňský hřbitov obnovit.

Jelínek si cení lidí, kteří se podobně jako Bárta sami přihlásí a náhrobek vrátí. S jejich záchranou se pojí silné příběhy. Jeden z vodňanských náhrobků léta opatroval herec Saša Rašilov a poté, co se kámen podařilo vrátit na původní místo, neskrýval dojetí. Zatím nejstarší vrácený náhrobek, a to na Slovensko, pocházel z 18. století.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků