Hlavní obsah
Odborník na ústavní právo Jan Kysela. Foto: Petr Horník, Právo

Kysela: Babiš s obnovením funkce krizového štábu váhal, protože v něm není

Vláda v pondělí znovu zahájila fungování Ústředního krizového štábu. V rozhovoru vysvětluje ústavní právník Jan Kysela jeho možné benefity i to, proč by dnes naopak nevyhlašoval nouzový stav.

Odborník na ústavní právo Jan Kysela. Foto: Petr Horník, Právo
Kysela: Babiš s obnovením funkce krizového štábu váhal, protože v něm není

Má smysl aktivovat Ústřední krizový štáb? Jak může nyní pomoci?

Ústřední krizový štáb je poradní, pracovní a iniciativní orgán vlády, takže nemá žádnou svoji vlastní rozhodovací kompetenci. V tuhle chvíli se mi zdá, že může sloužit k lepší koordinaci výměny informací, protože v minulém týdnu vzešlo asi nejsilnější volání po jeho zřízení právě ze strany krajů.

Takže by mělo jít o určité zefektivnění provozu, ale nic fatálního by to znamenat nemělo. Rozhodovací kompetence si nadále podržuje vláda.

Opozice aktivaci krizového štábu stejně jako na jaře označuje za opožděnou. Pan premiér Babiš, který má tento krok v kompetenci, dlouho tvrdil, že postačuje rada pro zdravotní rizika. Jak je to po věcné stránce?

Jde o to, že zákon o krizovém řízení předpokládá nějakou strukturu orgánů, ve které je mimo jiné krizový štáb. Že si vláda po vedlejší linii vytváří jiné instituce – to je nic proti ničemu. Otázka je, zda to, když zákon předpokládá nějakou strukturu, tak ji máte obcházet. A to je zřejmě i smysl opoziční námitky.

Máme-li něco, co připomíná krizovou situaci, byť nikoli uvozenou tím, že je rozhodnuto o nouzovém stavu, tak asi máte využívat orgánů zákonem předjímaných, nikoli jiných.

Na jaře měl pan premiér pocit, že krizovým orgánem je jen vláda, aniž by k tomu potřebovala Ústřední krizový štáb. Nyní mluví spíše o té radě, nicméně to má být právě Ústřední krizový štáb jako koncepční, koordinační a poradní orgán. Přičemž je to nakonec vždy vláda, kdo rozhodne. Ale jde o to, kdo to má připravit.

Ústřední krizový štáb je početnější a má nějakou relativně promyšlenou strukturu, zatímco rada je přibližně pětičlenná. Jde o to, zda zahrnuje všechny potřebné odbornosti a instituce.

Jak si tedy vysvětlujete předešlý postoj pana premiéra? 

Myslím si, že ty důvody jsou politické, nikoli právní. Tipoval bych si, že má pan premiér pocit, že má být klíčovou osobou na všech úrovních rozhodování on. A on prostě v Ústřední krizovém štábu není, jelikož má jinou řídící figuru. Neviděl bych v tom nic jiného.

Mluví se také o znovuvyhlášení nouzového stavu. Je to podle vás vzhledem k nárůstu počtu nakažených n místě?

Myslím si, že to není o počtu nakažených, ale o tom, co s tím chceme dělat. Spoustu možností nabízí zákon o ochraně veřejného zdraví. Nouzový stav vám otevírá prostor pro vydávání nouzových opatření vlády. Pokud nechcete například masivně zavírat obchody, tam se mi zdá, že to spíše není potřeba.

Řekněme si to opačně. Určeme problém a to, jak ho chceme řešit. Když si odpovíte, tak vám z toho již vyplyne, zda vám stačí zákon o ochraně veřejného zdraví, anebo krizový zákon a tím pádem i nouzový stav.

Zmiňoval jste masivní zavírání obchodů, na jaře se v rámci nouzového stavu nakupovaly i ochranné pomůcky. Dnes vás nenapadá žádné vládní opatření, které by mohlo současnou situaci zlepšit?

Na základě toho, co vím já, ale já toho vím velmi málo, se mi nezdá, že by to bylo nezbytně nutné.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků