Hlavní obsah

Infektolog: Zdravotní krize se neobávám

Kristýna Šopfová, Právo, Kristýna Šopfová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Obavy, že by se v Česku mohla šířit tuberkulóza, spalničky nebo jiné infekce, jsou podle předsedy Společnosti infekčního lékařství a primáře Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavla Dlouhého přehnané.

Foto: Právo

Předseda Společnosti infekčního lékařství primář Pavel Dlouhý.

Článek

V souvislosti s uprchlíky se mluví o tzv. třístupňovém systému péče. Co to znamená?

Prvním místem kontaktu jsou asistenční centra určená k první pomoci, kontaktu na zdravotnická zařízení, případně k zajištění převozu do nemocnice. Nefungují jako ordinace. Pak je akutní pomoc, která už funguje. Do všech našich nemocnic už na urgenty přicházejí pacienti z Ukrajiny. S vízem pak uprchlíci získají vše­obecné zdravotní pojištění a mají tak stejný nárok na zdravotní péči jako naši občané. To je třetí úroveň. Měli by dostat i primární dlouhodobou péči, kterou poskytují praktičtí lékaři. Ti však mají omezené kapacity, a proto vznikají přechodné tzv. UA pointy v nemocnicích. Zatím jsou ve fakultních, ale určitě budou i v krajských.

S jakými problémy do nemocnic běženci přicházejí?

Často jsou to děti, lidé, kteří potřebují akutně léky nebo řeší akutní infekci. Mají vysoký krevní tlak, bušení srdce nebo třeba průjmové onemocnění. Je to běžná střevní chřipka, kterou dostali po cestě nebo při nahromadění na malém prostoru. Nic cizokrajného. Zaznamenali jsme také případy obyčejné chřipky v Karlových Varech nebo v Brně. Nepodceňujeme rizika a budeme to intenzivně sledovat.

Hospitalizovaných s covidem je nejméně za osm týdnů

Koronavirus

Nebál bych se ale, že tady vypukne dramatická zdravotní krize nebo sem Ukrajinci něco zavlečou. Jejich problém v tuto chvíle je, že potřebují zajistit dlouhodobou péči. Mají vysoký krevní tlak, potřebují léky, mají cukrovku nebo třeba nemocnou štítnou žlázu.

Některé odborné společnosti hovoří o riziku infekčních nemocí. Co se tím myslí?

Musíme vycházet z toho, že na Ukrajině je asi o 10 procent nižší proočkovanost, není to ale zas takové drama. Určité riziko, že se tady ocitnou ti, kteří třeba nejsou očkovaní proti vybraným infekcím, tady je. Na Ukrajině se přece jen vyskytují některé infekce častěji. Zmiňuje se tuberkulóza, tady určitě musíme být obezřetní. Na druhou stranu na Ukrajině se očkuje a většina tamních dětí je proti ní očkovaná. Riziko šíření je tím omezeno. Pak jsou to vzácnější nemoci, například spalničky. To je velice nakažlivá infekce, ale lze jí předcházet. Pokud se lidé naočkují, nemají se čeho obávat. Vyzval bych k tomu i české rodiče, kteří s očkováním váhají, nebo ho dokonce odmítají.

Platí to i pro šíření covidu?

Na Ukrajině je očkováno proti covidu dvěma dávkami jen 34 procent obyvatel (v Česku 65 procent z celé populace) a třetí dávku tam mají jenom dvě procenta. Takže s uprchlíky sem přichází velké množství lidí, kteří nejsou chráněni proti závažnému průběhu covidu.

Výjimka z očkování do školky pro děti z Ukrajiny nebude. Nemocnice mají navýšit kapacity

Věda a školy

My se ale spíš bojíme, že naopak Češi mohou nakazit uprchlíky, kteří se tak dostanou do nemocnic. Z toho máme větší obavu, než že k nám zavlečou covid z Ukrajiny. Covid neskončil, jak si někteří myslí. Denně máme i kolem 10 tisíc nakažených a varianta BA.2 začíná měnit prognózy. S covidem se budeme potýkat zřejmě ještě jeden dva měsíce, možná do prázdnin.

Dá se tedy říct, že jsou Češi proti infekcím dobře proočkovaní, a je tedy malé riziko, že by se mohly staronové nemoci objevit?

Očkování je úžasná věc. Že se tady nevyskytuje dětská obrna, záškrt a spousta dalších chorob, kterých jsme se vždycky báli, to je díky očkování. Covid i antivaxerské nálady s tím trošku zacvičily. Jestli chceme něco udělat pro bezpečnost v této zemi a bezpečnost našich nejbližších, měli bychom si zkontrolovat očkovací kalendář a nechat děti očkovat proti infekcím, proti kterým jim očkování chybí.

Ministerstvo zdravotnictví se chystá na podzimní vlnu covidu. Co bude největší výzvou?

Základem je nastavení ukazatelů, které nás budou včas varovat před další vlnou. Model, který tady byl zaveden pro sledování výskytu akutních respiračních onemocnění a chřipky, se proto rozšíří o covid. Pak je to zachování kapacit testování i léků. Zajišťujeme, aby tady byly na podzim nové monoklonální protilátky – sotrovimab, což je nová protilátka účinná i na omikron. U těch, které už máme, musíme zajistit, aby jich byl dostatek a byly snadno dostupné pro praktiky.

Nárůst nákaz v Evropě budí obavy v USA. Znepokojuje hlavně BA.2

Koronavirus

Skvělá věc je také Národní dispečink intenzivní péče, kde vidíme online obsazenost lůžek v regionech. To chceme zachovat. Výzvou bude také očkování. Vyřešit musíme, koho a jakými vakcínami očkovat.

Pokud někdo doteď nemá třetí dávku, kdy byste mu ji doporučil? Před létem, nebo až na podzim?

Původně jsme říkali, že by možná stačila na podzim. Tím, jak se vlna omikronu protahuje na další týdny, tak jsme se v Národním institutu pro zvládání pandemie shodli, že vhodná chvíle je pro vysoce rizikové pořád. Ve vážném stavu končí dnes v nemocnicích prakticky výhradně neočkovaní. Pokud je někdo rizikový a má nárok na třetí dávku, tak bych vzhledem k omikronu a variantě BA.2 neváhal.

A ty, kteří už třetí dávku mají, čeká na podzim čtvrtá dávka?

Na rozhodnutí máme ještě několik měsíců. Myslím, že v průběhu prázdnin bude jasno a budeme moci před následující sezonou dát jasné doporučení, koho očkovat a jak. Určitě se můžeme poučit v zahraničí. Například Izrael už čtvrtou dávku podával. Už teď říkáme všem osobám a zařízením, která poskytovaly očkování, aby se připravila. V září se budeme muset znovu pustit do očkování. Stále máme dva až tři miliony lidí, kteří by měli dostat třetí dávku nejpozději na podzim.

Bude i snazší přístup k lékům?

Pro balení antivirotik si musí lidé zajet do nemocnic, nejsou k dostání v lékárnách na předpis. Dlouhodobě po tom voláme a vyzvali jsme i ministerstvo a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Není to jednoduché, protože bude třeba změnit zákon. Současná legislativa to neumožňuje, ale bavíme se o tom rok, takže čas už na to byl. Je potřeba to zjednodušit, aby lékař napsal elektronický recept a pacient si ho vyzvedl v lékárně. Proč by měl běhat s papírovou žádankou do nějaké okresní nemocnice?

Do nemocnic přicházejí těhotné běženkyně i děti s infekcemi

Domácí

Jsme ale rádi, že tyto léky máme. V ČR je dostalo už přes 20 tisíc pacientů a nepochybně mnoho z nich ochránily před hospitalizací a špatným koncem.

V minulých dnech ale měly dodávky výpadek. Už je vše vyřešeno?

Ano. Výpadek již skončil, bylo to jen několik dnů. Nová balení už jsou rozvážena do lékáren a jsou plně k dispozici.

Reklama

Výběr článků

Načítám