Hlavní obsah

Havlíček o rozvolnění: Museli jsme poslechnout soud

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vláda chtěla otevřít dosud uzavřené provozy v následujících dvou týdnech. K urychlení rozvolnění ji přiměl verdikt Nejvyššího správního soudu, i když třeba otevření nočních podniků je riskantní, řekl Právu ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Foto: Právo

Vicepremiér Karel Havlíček

Článek

Od pondělí se všechno otevře. Vláda o tom rozhodla jednomyslně?

Ano, jednomyslně. Bylo to po racionální diskusi s tím, že faktem je to, že prakticky všechno, co se od pondělí pouští, jsme chtěli pustit během následujících 14 dní.

Vy sám jste ještě v polovině týdne trval na červnovém rozvolňování, i když jste připouštěl dřívější datum než 14. června.

Chtěl jsem přijít na vládu s tím, že by se to pustilo již 7. června, chtěli jsme korektně čekat na desátý den po rozvol­nění z 24. května a plánovali jsme, že to příští středu vyhodnotíme.

Měli jsme nepsanou dohodu, že pokud by čísla byla dobrá a prokázalo se, že se incidence nezvedla, některé z těch činností, možná už všechno, bychom pustili 7. června. Pravděpodobnější ale bylo pustit něco 7. června a něco 14. června.

Dovoluji si upozornit, že jsme byli v největším průšvihu od války, celý svět se izoloval a nějaký soudce dogmaticky trvá na tom, že se mělo lépe vysvětlit zavření, když tak učinily všechny země?

Obrat byl rychlý, podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) jste museli reagovat na soudní verdikt…

Poté, co přišlo úterní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, si to naši právníci na­studovali ze všech úhlů pohledu a konstatovali, že bychom se pohybovali v tomto případě protizákonně a rozhodnutí musíme respektovat. Proto jsme to urychlili a udělali od pondělí.

Z mého úhlu pohledu není zase tak velký rozdíl, zda většinu provozů otevřít 7. června, nebo 31. května.

Jediné, co dál řešíme s velkým otazníkem, jsou noční kluby a diskotéky. Podle nás není dobře, že budou otevřené, a je to třeba ještě řešit.

Pokud dnes někdo dokáže najít skulinu v pandemickém zákonu, že se všechno musí otevřít, tak to v tuto chvíli může být problém a není země v Evropě, která by pustila noční kluby, kde se popíjí do rána. To není správně. Ale nejde jen o noční kluby, jde o to, kdyby nedej bože přišla na podzim další vlna, aby jakákoli vláda měla k dispozici nástroj, kterým může omezení opětovně udělat, aniž by se šlo do nouzového stavu.

Nejvyšší správní soud zrušil opatření, které omezuje provoz obchodů či služeb

Domácí

Chcete říct, že by se měl pandemický zákon nějak upravit, zpřesnit?

Pokud se potvrdí, že jiné cesty není, pak ano.

Soudy kvůli uzavření podniků rozhodovaly už opakovaně. Nejprve poukazovaly, že vláda a ministerstvo zdravotnictví nedostatečně vysvětlovaly důvody uzavření, a pak že podle pandemického zákona nelze nechat provozy kompletně uzavřené. To jste nevěděli? Včera Seznam Zprávy informovaly o interním e-mailu na zdravotnictví z února, kde na to úředník vyšší místa upozorňoval.

Nejsem právník, ale i na tomto vidíte, že někteří soudci postupují bez jakéhokoliv nadhledu. Dovoluji si upozornit, že jsme byli v největším průšvihu od války, celý svět se izoloval a nějaký soudce dogmaticky trvá na tom, že se mělo lépe vysvětlit zavření, když tak učinily všechny země? Kdyby si prošel pár nemocnic, tak by ten důvod věděl hned. Je to úplně absurdní. Náš výklad byl jasný, jako jakákoli jiná země jsme se snažili chránit zdraví a životy lidí a k tomu jsme měli zákonnou oporu, která prošla diskusí napříč politickými stranami.

Nově nejvyšší správní soud konstatoval, že bylo nezákonné i omezení vleků a lanovek. Co na to říkáte? Ne­obáváte se přívalu žalob na stát?

To nelze nikdy vyloučit, jsme v pandemické válce. Není země na světě, kde by se nechtěli právníci zviditelnit. Je hrozně jednoduché slovíčkařit a bourat. Někomu jde o peníze, jinému o zviditelnění, dalšímu o politiku. Drtivá většina z nich by před odpovědností nebo rozhodováním, které jsme museli denně dělat, utekla, nyní jsou všichni generálové. Ale to k tomu patří, po bitvě to tak bývá.

Ještě k těm nočním podnikům a barům. Budou tam třeba častější kontroly?

Asi ano. Ale když Nejvyšší správní soud takto rozhodl, tak je to i v jeho odpovědnosti. Jsou právníci, kteří tvrdí, že takhle rozhodnout neměl. Pokud si to někdo vzal na triko, je třeba, aby si uvědomil odpovědnost, kterou má. My si myslíme, že to správné není. Teď můžeme zavést jen režimová opatření.

Proto jsme rozhodli, že na diskotékách se lidé musí prokázat očkováním, PCR nebo antigenním testem, ale nikoli samotestem, a nesmí se tam produkovat živá hudba ani tančit, lidé musí sedět.

Do hospod ale budou lidé moci s jakýmkoliv testem. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) si stěžuje na to, že proti tomu na koncertě, v divadle musí být test profesionální a návštěvníci si tam nedají nic na baru. Ignoruje vláda kulturu?

Je to rozhodnutí hygieny. Mají obavu, že kulturní akce, kde je třeba tisíc lidí, by mohly být problémovým místem. Proto jsou přísnější, ale budeme o tom ještě jednat.

Teplárny burcují na poplach. Varují, že při rostoucí ceně emisních povolenek nad 48 eur jim hrozí nekonkurenceschopnost a krachy. Cena povolenky je ale už nad 50 eury. Jak zamezit prudkému zdražení elektřiny a tepla?

Máme dvě hlavní cesty, které musíme bleskurychle zvládnout. Zaprvé musíme začít připravovat cílenou podporu pro teplárny. K tomu potřebujeme otevřít dveře prostřednictvím zákona o podporovaných zdrojích, který teď Sněmovna projednává ve druhém čtení. Věřím, že jej v nejbližší době dokončíme. Zákon se hodně skloňuje s ohledem na fotovoltaiku, ale má svůj rozměr i v podpoře českého teplárenství.

Druhou věcí je rychlé zahájení procesu přeměny teplárenství. To je o podpoře jak investičního, tak provozního charakteru. Jde o desítky tepláren, které musí přejít z uhlí převážně na plyn nebo na biomasu či odpady.

Jde o 1,6 milionu domácností využívajících centrální vytápění. To je 3,5 milionu obyvatel. Musíme jim zachovat cenově dostupnou energii a současně to musíme zvládnout rychle. Teplárny nebudou schopny dále vzdorovat cenám emisních povolenek. Není to otázka příštích pěti let, ale dvou tří let, kdy změna musí nastat. Stát na to má připraveno poměrně dost prostředků.

Teplárny v Kladně a ve Zlíně získá od Alpiqu Tykač

Ekonomika

Teplárny dostanou kompenzace za to, že slíbí brzký odklon od uhlí?

Nic jiného jim nezbývá. Jestliže cena povolenky bude na úrovni přes 50 eur, vydrží to rok, maximálně dva, pokud by neměly zásadním způsobem zvednout ceny vytápění. Tomu se chceme vyhnout, proto spěcháme. Je to skutečně energetická priorita číslo jedna.

Kolik peněz je pro teplárny připraveno?

Počítali jsme s tím, že to bude do roku 2027 kolem 50 miliard Kč. Vzhledem k tomu, že se situace zhoršuje, musíme přitlačit na pilu a už teď tvrdím, že to bude mezi 50 a 80 miliardami do roku 2027, zjednodušeně až kolem 10 miliard korun ročně.

Žádáte posílení dotací z EU prostřednictvím Modernizačního fondu, kolik peněz navíc Česko potřebuje a na co je využije?

Modernizační fond je pro nás zásadní, v následujících sedmi letech by mohl dělat kolem 200 miliard korun. Zdroje využíváme ve prospěch bez­emisní energetiky, přeměny teplárenství, účinnosti budov a podobně. Pokud ale máme dosáhnout cílů, co se týče klimatu, tak jsem řekl tento týden vrcholovým představitelům EU zcela jasně, že je současně potřeba vnímat to, že dopady ambicí budou na každou zemi úplně jiné.

My jsme nejprůmyslovější zemí Evropy a stále jsme ve vytápění ze 60 procent závislí na uhlí a v elektřině ze 45 procent. Potřebujeme podporu výrazně větší, než má drtivá většina.

Nechceme brečet, ale dvě tři základní věci. Zaprvé chceme navýšení o desítky miliard korun. Ty musíme obratem pustit do zmíněného teplárenství a bezemisní energetiky, tedy obnovitelných zdrojů. Současně potřebujeme jiný přístup v oblasti podpory plynu. Je pro nás zcela zásadní, aby i po roce 2025 bylo možné využívat evropských zdrojů pro podporu přechodu na plyn, byť jen na 15 až 20 let.

Bez toho nejsme schopni udělat zásadní energetickou změnu. Vycházíme z toho, že utlumování uhlí běží rychleji, než se předpokládalo.

Pracuje se na dvou projektech, nechci to zakřiknout, ale vypadá to velmi nadějně. Těžba lithia dostává čím dál reálnější obrysy.

Uhelná komise navrhla vládě konec uhlí k roku 2038. Kabinet to neodhlasoval, ale zadali jste vypracovat varianty pro dřívější odchod od uhlí. Kdy to nakonec přijde?

Můj osobní názor je takový, že rok 2038 bude v zásadě stále potvrzován. Ale ten rok není podstatný, podstatný je jízdní řád útlumu, co se udělá v roce 2025, v roce 2030.

Představme si, že bychom na první pohled vyšli ekologům vstříc a řekli bychom, že koncem uhlí bude rok 2033, ale de facto všechno bychom nahrnuli mezi roky 2028 až 2033. Nebo je druhá varianta, netrápit se tím a říct: Klidně nechme do roku 2038 jet například Ledvice, což je poměrně čistý uhelný zdroj, ale drtivou část udělejme do roku 2030. Samozřejmě že varianta číslo dvě je lepší. Dívejme se na to věcně, a to tak, jak se budou jednotlivé uhelné zdroje do roku 2038 omezovat. Ten jeden zdroj v provozu nebude mít na ekologickou situaci žádný vliv.

Česko chce být součástí technologické proměny i prostřednictvím těžby lithia. Jak pokračuje příprava na Krušnohorsku? Bude se tam těžit?

To je další velký projekt, na kterém pracujeme. V každém případě, pokud těžba bude, tak pod kontrolou České republiky, v tomto případě ČEZ. Splnili jsme to, že lithium bude opět pod naší kontrolou. Teď se pracuje na výzkumu toho, jakým způsobem oddělit slídu od lithia. Pracuje se na dvou projektech, nechci to zakřiknout, ale vypadá to velmi nadějně. Těžba lithia dostává čím dál

reálnější obrysy.

A tu bychom chtěli propojit s výstavbou velké továrny na baterie, gigafactory. Tady jednáme na několika úrovních s několika zahraničními partnery. Do konce června zveřejníme první parametry prvního projektu.

Takže těch projektů je víc? Zatím se mluvilo jen o vyjednávání ČEZ s Volks­wagenem, resp. Škodou Auto kvůli výstavbě továrny na baterie.

Nikde není psáno, že v České republice bude jen jedna gigafactory. Vzhledem k tomu, že jde o gigantickou podporu a vytvoření několika tisíc pracovních míst a je to na bázi vyjednávání s vícero partnery, nechci být v tuto chvíli konkrétnější, protože jsme vázáni mlčenlivostí stran podmínek projektu, lokality a tak dále.

Mohu ale potvrdit, že ve všech projektech gigafactory, které dnes projednáváme, sehrává ČEZ významnou roli.

Jedná o tom třeba korejská strana?

Jednáme velmi intenzivně i s korejskou stranou. Projednáváme to s více partnery, ale prakticky v každém z projektů je ČEZ jedním ze spoluinvestorů.

V každém případě chceme podpořit minimálně jednu gigafactory. Zájem ve světě je a my si nemůžeme dovolit, abychom stáli mimo. Jsme automobilovou velmocí, v inovační strategii jasně cílíme na vyšší přidanou hodnotu a nové technologie. A do značné míry i tento náš přístup ke gigafactory vnímá Brusel pozitivně, není to jen ekonomický, ale i psychologický krok, jímž dáváme najevo, že nám nová koncepce není cizí. ČR se v této oblasti v posledních měsících zařadila mezi nejaktivnější země Evropské unie. Snažím se prezentovat, že jsme zemí zaměřenou na digitalizaci a chytrou energetiku, a jsem až překvapen, jak pozitivně je to vnímáno.

ČEZ podle Havlíčka zvažuje, že v severních Čechách postaví továrnu na lithiové baterie

Ekonomika

A jak daleko je jednání s Volkswagenem?

Projekt se už projednává, je v pokročilé fázi, ale s ohledem na to, že si zatím investoři nepřejí komentovat detaily, jsme vázáni mlčenlivostí.

Hovoří se o tom, že rozhodnutí o umístění továrny má padnout už tento rok…

To mohu potvrdit. Variant je více, v každém případě je pravděpodobné, že o jedné z gigafactory, o nichž jednáme, by mohlo být rozhodnuto už letos.

Další téma: jaderná dostavba. Kdy bude zájemcům o dostavbu jaderného bloku v Dukovanech odeslán bezpečnostní dotazník?

Okamžitě poté, co z ministerstva vnitra obdržíme potvrzení, že text bezpečnostního posouzení může být tak, jak je. Přesný text už jsme od ministerstva dostali, neměnili jsme na něm nic.

Výbor pro jádro ale ještě měl námět, abychom to předtím, než to definitivně odešleme, dali ještě jednou na ministerstvo vnitra. Pak to okamžitě odesíláme uchazečům.

Francouzský vysoký představitel pro jadernou energii Philippe Crouzet řekl, že případných šest měsíců na podání nabídky v tendru je příliš krátká doba. Budete jednat o jejím prodloužení? Neohrozí to harmonogram tendru?

Vysvětlili jsme si to. A vědí to všechny strany, jak francouzská, tak americká i korejská. Na bezpečnostní dotazník bude šest až osm měsíců, podle toho, jak rozhodne vláda, na poslání nabídky pak bude šest měsíců.

Nicméně už v první fázi bezpečnostního dotazníku, což je de facto předkvalifikace, protože už budou mít valnou část zadávací dokumentace, pracují zájemci normálně, jako kdyby si připravovali tendr. Tím pádem na to mají dvanáct čtrnáct měsíců a potom na finální nabídku budou mít ještě dalších přibližně čtrnáct měsíců. Celkem se tedy bavíme o 26 až 28 měsících a to je pro všechny dostatečně solidní doba. Všichni to takto potvrdili a souzní s tím.

Snažil jsem se ochránit cestující, vysvětluje Lukašenko incident s Ryanairem

Evropa

Česko v reakci na nucené přistání letadla Ryanairu a zatčení opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho přítelkyně Sofie Sapegové v Bělorusku pozastavilo provoz běloruských aerolinií Belavia ve svém prostoru a linky ČSA se mají vyhýbat Bělorusku. Jak dlouho zákaz letů potrvá?

Zatím to máme nastaveno tak, že do doby, než se ten incident vyšetří s jasným závěrem. Je to i otázka postupu ostatních zemí v rámci Evropské unie. V tuto chvíli jednáme v souladu s ostatními členskými státy a předpokládám, že bude i celoevropský postup. Nedovedu si představit, že by jedna země přijímala běloruské aerolinky a druhá ne. To by byl nesmysl.

Nebude hrozit, že Moskva začne vracet letadla, která se vyhnou Bělorusku, jak už se to stalo rakouským a francouzským dopravcům?

Nemělo by to hrozit, protože České aerolinie mají letový řád ošetřený tak, že mohou volit více tras, a Moskva vrátila pouze aerolinky, které trasu měnily. My lítáme podle předem stanovených tras.

Reklama

Související články

Česko uzavře své nebe běloruským letadlům

Česká republika pozastaví provoz běloruských aerolinek Belavia v ČR. Ve středu o tom rozhodla bezpečnostní rada. Poslední let bude odbaven dnes, páteční...

Výběr článků

Načítám