Hlavní obsah
Ministr školství Petr Gazdík Foto: Petr Horník, Právo

Gang používal šifrované mobily. Měl ho i Gazdík

Skupina kolem bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka (STAN) při domluvě o manipulování zakázek dopravního podniku (DPP) a přijímání úplatků používala šifrované telefony. Jeden takový měl i ministr školství Petr Gazdík (STAN), komunikoval přes něj s hlavou skupiny, podnikatelem Michalem Redlem.

Ministr školství Petr Gazdík Foto: Petr Horník, Právo
Gang používal šifrované mobily. Měl ho i Gazdík

„To, že Gazdík měl šifrovaný telefon, není divné. Politici dostávají od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) kryptované telefony s národní šifrou, které musí používat, pokud jsou obsahem jejich komunikace utajované informace. Zvláštní ale je, že Gazdík měl telefon soukromé firmy používaný zločineckou skupinou,“ řekl Právu odborník na kyberbezpečnost z bezpečnostní společnosti Memsource Tomáš Flídr, který pro NBÚ pět let pracoval.

On má krypťák, ty máš krypťák. Propojím vás, domluvím to, jo
Michal Redl v policejním odposlechu

Zvláštní to přišlo i ministru vnitra a předsedovi STAN Vítu Rakušanovi. „Jako ministr vnitra šifrovaný telefon mám. Rozhodně bych ho nepoužil na komunikaci s nějakým prapodivným podnikatelem,“ řekl Rakušan serveru Seznam Zprávy.

„To v pořádku není a vrhá to divné světlo. Gazdíkovi jsem doporučil, ať šifrovaný telefon rozkope a vyhodí z okna a takové věci nedělá,“ doplnil Rakušan.

Telefony od Němce

Prostředníkem, který několik telefonů s kryptografickou ochranou za minimálně 150 tisíc korun skupině pořídil, je bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec. Ten se v minulosti za Redla postavil v kauze tunelování ve společnosti Technology Leasing v roce 2003. V té měl Redl pomáhat Radovanu Krejčířovi s úvěrovým podvodem v České spořitelně. Na postup kriminalistů si Redl stěžoval na Nejvyšším státním zastupitelství, pomohl mu až Němec. „Popis skutku uvedený v usnesení Policie ČR je velmi nejasný a není z něj zřejmé, co je obviněnému kladeno za vinu,“ namítal ve stížnosti tehdejší šéf spravedlnosti Němec, jak uvedly Lidové noviny.

Němec také navrhl, aby Nejvyšší soud stíhání Redla zrušil a aby se kriminalisté případem znovu zabývali, což se i stalo.

Němec je navíc s firmou CircleTech, která Redlově skupině šifrované telefony podle policejního usnesení o zahájení trestního stíhání skupiny dodala, spojován. V minulosti se diskutovalo, že je jedním z tajných vlastníků společnosti Hightech investiční, jednoho z majitelů CircleTech. Němec to ale odmítl.

Zvláštní je, že Gazdík měl telefon soukromé firmy používaný zločineckou skupinou
Tomáš Flídr, odborník na kyberbezpečnost

Němec měl ve středu telefon vypnutý, nereagoval ani na e-mail do jeho advokátní kanceláře Němec, Bláha & Navrátilová. Zástupci CircleTech nebyli sdílnější. „Určitě ne,“ sdělil obchodní ředitel CircleTech Radim Rindler na dotaz Práva, zda by se ke kauze za firmu chtěl vyjádřit.

Šifrovaným zařízením skupina věřila. „On má krypťák, ty máš krypťák. Propojím vás, domluvím to, jo,“ řekl na jedné z policejních nahrávek Redl.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) chce podle Mf Dnes tyto šifrované telefony prolomit, zatím se jí to nedaří. „Probourat je možné všechno, policie by to také měla dokázat. U jakékoli technologie nejde o prolomení samotného šifrování jako takového. Jde o to, že se podaří nějakým postranním kanálem dostat se k tomu dešifrovanému obsahu nebo kryptovému klíči nějakým jiným způsobem,“ konstatoval Flídr.

Podle něj je více způsobů, jak je to možné provést. Nejjednodušší je dostat se do samotného koncového zařízení, kde jsou zprávy dešifrované. Pachatelé jim také telefony mohou otevřít. Flídr řekl, že v praxi policie často používá komerční spywary, typy programu, který data odesílá útočníkovi, aniž by o tom majitel zařízení věděl.

„Další možností jsou firmy, které tyto telefony poskytují. Ty přístup k datům mají. Pro zločince je dost důležité, aby si taková zařízení nakupovali od někoho, komu naprosto důvěřují,“ podotkl Flídr.

Telefony s kryptografickou ochranou fungují na metodě asymetrické šifry. Každý komunikující má dva šifrovací klíče, veřejný a soukromý.

„Veřejný v rámci sítě komunikující předá všem ostatním, aby se s ním mohli spojit. Ten slouží k zašifrování přijímané zprávy. Už jím ale není možné tu zprávu rozšifrovat, k tomu slouží ten soukromý klíč. Ten si člověk musí hlídat a mít ho jen ve svém zařízení,“ přiblížil Flídr.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků