Hlavní obsah
Mrtvá těla a popravčí komando 7. května 1945 v Živohošti na Slapech. Foto: Hornické muzeum Příbram

Farář vyfotil popravu na konci války

Hluboko pod hladinou Vltavy zůstává ukryto místo jedné z posledních poprav, kterou má na svědomí trestné komando SS na konci druhé světové války. V den německé kapitulace, a dokonce i po ní, ještě němečtí vojáci vraždili i civilní obyvatelstvo.

Mrtvá těla a popravčí komando 7. května 1945 v Živohošti na Slapech. Foto: Hornické muzeum Příbram
Farář vyfotil popravu na konci války

Jedna taková poprava se udála v Živohošti, o život přišlo sedm mladých mužů. Podle dochovaných unikátních fotografií přímo z popravy, které pořídil místní farář Josef Semrád, se podařilo sestavit mozaiku tragického příběhu.

Hrozba Lidicemi

„V Živohošti pod kostelíkem byl klíčový přívoz a brod na komunikaci Neveklov–Dobříš. Tam při květnové revoluci místní provedli sabotáž a uvolnili prám, aby nacisté nemohli přívoz použít,“ popsal Právu začátek smutného konce války ředitel příbramského hornického muzea Josef Velfl.

Muži před popravou na zahradě jednoho ze statků v Živohošti.

Foto: Hornické muzeum Příbram

Nacisté se za sabotáž chtěli místním lidem pomstít a jejich asi třicetičlenné komando vtrhlo do Živohošti.

Ze sousední Záborné Lhoty se na pomoc Živohošťským vypravilo sedm mužů vyzbrojených jen loveckými puškami. „Netušili, že mají proti sobě dobře vyzbrojené komando, které skupinu hned zajalo pod pohrůžkou, že když se nevzdají, srovnají Němci Živohošť i sousední Chotilsko se zemí, že je potká stejný osud jako Lidice,“ vyprávěl ředitel Velfl.

Komando míří na skupinu mužů.

Foto: Hornické muzeum Příbram

Muži se vzdali a odevzdali své flinty. Němci je přivedli na zahradu jednoho zdejšího statku. „Popravčí četa na ně zamířila, první střelu podle pamětníků údajně vypálili do vzduchu, aby muže ještě psychicky víc ničili, a druhou ránu už pálili do nich,“ líčil Velfl.

Z celé popravy se dochovalo 12 originálů fotografií, které má příbramské muzeum. „Fotil to páter Semrád a jsou dvě teorie – buď odněkud tajně, někde schovaný, ale vzhledem k tehdejším technickým možnostem to bylo spíš z donucení. Asi ho k tomu Němci přiměli,“ odhadoval Velfl. Brzy po válce farář zemřel, fotografie ale ještě stihl předat regionálnímu spisovateli Bohumilu Škorpilovi, který dal snímky do muzea.

Bidly do Vltavy

Na fotkách je patrné, že nacisté přivedli muže na zahradu usedlosti, tam je postavili do řady, muži přitom nebyli spoutaní. Na dalším snímku komando na ještě stojící muže míří.

Mrtví muži na zahradě jednoho z domů v Živohošti.

Foto: Hornické muzeum Příbram

„Pak je fotka, kde už muži leží na zemi a esesáci ještě stojí v palebné pozici. Na další fotce je vidět, jak esesáci tahají těla dírou v plotě ven směrem k vodě a tam je strkají bidly do Vltavy, a je vidět, že kromě rány po střele jsou těla zohavená dalšími ranami nejspíš od pažeb. Přitom to byli všechno mladí muži, nejstaršímu bylo 41, ostatním kolem dvaceti,“ dokládal hrůzy posledních válečných dnů ředitel Velfl.

Esesáci vytáhli těla dírou v plotě a následně je bidly strkali do Vltavy.

Foto: Hornické muzeum Příbram

V čele komanda nacistů byl podle něj teprve 21letý velitel SS Günther Balnow. Místo vraždy sedmi mužů i původní břehy Vltavy i se statkem jsou nyní hluboko pod hladinou řeky.

O těchto událostech pojednává mimo jiné expozice Hornického muzea Příbram situovaná v jeho pobočce v Muzeu Vltavy v Chotilsku. Posledním dnům druhé světové války se věnuje také výstava v další pobočce muzea v Lešeticích u Příbrami.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků