Článek
Několik desítek lidí se v neděli sešlo u pražského nádraží Bubny, aby oslavilo začátek osmidenního židovského svátku chanuka čili svátku světel. První letošní chanukovou svíci zde zapálil vrchní zemský rabín Karol Sidon za přítomnosti pražského arcibiskupa Duky.
Ve stejnou dobu se rozsvítil i chanukový svícen na Palachově náměstí v Praze.
Duka na židovský svátek: Pozor na antikřesťanství
Kvůli velké katastrofě, jakou byl holokaust, si podle Duky všichni křesťané uvědomují, že je v současnosti zapotřebí se navzájem podporovat. Svou přítomností chce vyjádřit Židům podporu, řekl.
„Ne vše je tak, jak by mělo být ve světě, který říká, že je světem demokracie a tolerance. Víme, že vzedmuté vlny antisemitismu, ale také vzedmuté vlny antikřesťanství jsou určitou skvrnou na současné mapě světa a mohou také signalizovat určité nebezpečí,” uvedl Duka.
Odtud za druhé světové války odjížděly transporty
Sidon v projevu připomněl první keř, z něhož se Mojžíšovi zjevil Bůh. V keři hořel boží oheň, Sidon tento keř přirovnal k židovskému národu, který oheň také nespálil. Vrchní zemský rabín také řekl, že je právě na tomto místě důležité si uvědomit, že odtud za druhé světové války odjížděly židovské transporty do Terezína a koncentračních táborů.
„Jenom málokteří z těch, kdo v nich byli, se vrátili živí. Přesto tu jsme, a jak se také učíme, budeme tady věčně,” zdůraznil Sidon.
Vrchní zemský rabín Karol Sidon zapálil u pražského nádraží Bubny první svíci na začátku osmidenního židovského svátku chanuka čili svátku světel.
V současnosti se u bubenského nádraží připravuje Památník ticha. Před sedmi lety vznikla na tomto pražském nádraží společnost pro oživení místa paměti. Místo chce prezentovat jako vzpomínku na ty, kteří byli deportováni, i všechny, kdo se k tradici předválečného kulturního trialogu v Praze odkazují. Právě chanukové světlo vnímá jako symbolický maják v tunelu zdlouhavých úředních jednání.
| Chanuka (hebr. zasvěcení - חֲנֻכָּה) |
|---|
| Stejně jako všechny židovské svátky je ve vztahu ke gregoriánskému kalendáři pohyblivým svátkem. Připomíná zázrak při opětovném vysvěcení chrámu po povstání Makabejských před více než 2100 lety. Podle tóry našli tehdy Židé po příchodu do svatostánku jen jednu nádobku s olejem. Chrámový svícen by tak vydržel hořet jen den, plál ale osm dní. Za tu dobu se stihl připravit a posvětit olej nový. K hlavnímu symbolu svátku, zapalování svíček, postupem doby přibylo několik obyčejů, které připomínají křesťanské Vánoce, děti například dostávají drobné dárky. Do souvislosti s Vánoci je ale chanuka dávána jen kvůli období, v němž se odehrává. Nejde tedy o „židovské Vánoce”. |
Duku nedávno pobouřila divadelní hra, v níž byl nezdvořile zobrazen Ježíš Kristus. Považoval to za zásah do svých vlastních osobnostních práv, přestože inscenaci sám neviděl. Soud však jeho žalobu smetl ze stolu. Duka verdikt označil za totalitní a o křesťanech prohlásil, že jsou nejpronásledovanější skupinou na světě.
Kardinál není veřejný žalobce, vzkázal soudce pobouřenému Dukovi
