Hlavní obsah
Ilustrační snímek Foto: Právo

Čeští senioři by mohli být zdravější. Jenže nevěří moderní technice

Čeští senioři jsou nedůvěřiví k využívání nových technologií, které by jim mohly pomoct zlepšit kondici a celkově jejich zdraví. Rozdíly mezi nimi a jejich vrstevníky ze západní Evropy jsou v některých ohledech až propastné.

Ilustrační snímek Foto: Právo
Čeští senioři by mohli být zdravější. Jenže nevěří moderní technice

Neznamená to, že by krokoměry a glukoměry, měřiče krevního tlaku, fitness náramky a aplikace o zdraví do svých mobilů neuměli používat. Důchodci jen tak nějak pasivně čekají, až jim s těmito technologiemi pomůže seznámit se někdo blízký či lékař. Vyplývá to z průzkumu psychologů z brněnské Masarykovy univerzity.

„Senioři by mohli být zdravější, jen mají k technologiím zbytečně velký respekt,“ řekla Právu k průzkumu o využívání elektronických pomůcek vedoucí výzkumu Steriany Elavsky.

V průzkumu odpovídalo zhruba 300 dříve narozených velmi podrobně na to, jaký vztah mají k moderním technologiím, které jsou zaměřeny na zlepšování fyzické kondice a zdraví. Pouze necelá pětina z nich uvedla, že si informace ke svému zdraví hledá na internetu.

V západní Evropě je to samozřejmost

V zemích západní Evropy je tento postup zcela běžný, a to zhruba u padesáti procent populace.

„Pouze 1,6 procenta dotazovaných seniorů používá nějaký digitální přístroj, který by monitoroval jejich činnost související se zlepšováním zdraví. Téměř 40 procent seniorů vnímá jako překážku v používání těchto zařízení to, že technologie se vyvíjejí příliš rychle a oni s nimi nedokážou držet krok,“ uvedla psycholožka.

Zdůraznila, že výzkumníci museli seniorům velmi podrobně vysvětlovat názvy některých pomůcek a mobilních aplikací zaměřených na zlepšování fyzičky. Mnohé z nich, jako například měřiče tepové frekvence nebo měřiče spálených kalorií při chůzi, jsou mezi seniory v Německu či v Rakousku běžně známé.

V České republice se obvykle do těchto zařízení investuje až tak nějak na poslední chvíli. Teprve až nastane zdravotní problém, je součástí terapie zakoupit si krokoměr, glukoměr nebo zařízení na měření krevního tlaku. Na jejich pořízení v rámci sledování vlastního zdravotního stavu coby součásti běžné prevence se podle zjištění psychologů příliš nehledí.

Průměrný věk dožití se v Česku dlouhodobě zvyšuje. Obyvatelé republiky se dožívají průměrně 76,2 roku, přičemž u žen je průměrný věk dožití 82,1 roku a u mužů je věk dožití přibližně o šest let nižší.

Přestože je situace vlivem kvalitnější zdravotnické péče, lepších léčiv, dobré prevence a také díky snaze o zdravější způsob života lepší, mohl by být podle výzkumníků tento pokrok ještě rychlejší. „Umožní jej právě nejmodernější technologie, které jsou pro naše dříve narozené mimořádně důležité,“ dodala Elavsky.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků