Česko si připomíná výročí srpnové okupace

Na invazi se vedle Sovětského svazu podílela i vojska Polska, Maďarska, Bulharska a Německé demokratické republiky.

Vedle obsazení strategických cílů došlo k internaci vedoucích představitelů státu v čele s tehdejším prvním tajemníkem ÚV KSČ Alexandrem Dubčekem a předsedou vlády Oldřichem Černíkem. Ti byli spolu s dalšími odvezeni do Moskvy, kde po nátlaku podepsali tzv. Moskevský protokol, který legitimizoval „bratrskou pomoc“ ze strany SSSR a jeho satelitů. Jediným členem delegace, který odmítl připojit podpis, byl František Kriegl.

Na okupaci lidé reagovali masivními protesty v ulicích, za které mnoho z nich zaplatilo životem, ať už se jednalo o oběti střelby, nebo dopravních nehod s vojenskou technikou okupantů.

Další politický vývoj během následujících měsíců směřoval k tzv. normalizaci, která odstavila osobnosti Pražského jara a nahradila je loajálními soudruhy, kteří přijali doktrínu nastavenou Moskevským protokolem.

Protesty k prvnímu výročí okupace v srpnu 1968 potlačovali již příslušníci Lidových milicí, armády a Sboru národní bezpečnosti.

Výročí okupace si v pátek připomínají i politici. Premiér Andrej Babiš (ANO) si oběti invaze připomněl v Liberci, kde položil květiny u pamětní desky devíti obětí.

Vzpomínce na události ze srpna 1968 věnoval i tweet, v němž připomněl, jaký výdobytek představují svoboda a demokracie.

Z dalších členů vlády ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) připomněla, že „žít v suverénním státě není samozřejmost”. Její stranický kolega a ministr zahraničí Tomáš Petříček vzpomněl na oběti invaze i zničené naděje, které invaze znamenala.

Na rozdíl od politiků se k výročí událostí ze srpna 1968 dlouhodobě veřejně nevyjadřuje prezident Miloš Zeman.