Hlavní obsah

Červeňákovi dostanou od státu téměř milión odškodného

ČTK, Helena Landovská, Rudolf Prchal

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

ŠTRASBURK

Soud pro lidská práva ve Štrasburku schválil v úterý smírné řešení sporu, v němž šestičlenná romská rodina Červeňákových žalovala ČR pro průtahy v řešení jejich případu. Ve smírném řešení, které obě strany podepsaly už koncem května v Praze, se stát zavázal zaplatit Červeňákovým do tří měsíců 900 tisíc Kč jako úhradu veškerých škod, jež jim vznikly.

Foto: Petr Hejna

stropní freska

Článek

Červeňákovi, kteří žijí v podnájmu ve starém činžovním domě na okraji Ústí nad Labem, informaci o rozhodnutí soudu nejprve vůbec nevěřili. "To není pravda," řekla z okna oprýskané budovy jedna z nich. Jiní členové vítali příjezd novinářů nadávkami a pliváním.

Stěžovatelé se jinak zavázali, že nebudou v této záležitosti podnikat už žádné další kroky a uznali závěr štrasburského soudu za definitivní řešení. Soud pak jednomyslně rozhodl vyškrtnout záležitost ze seznamu svých případů a vzal na vědomí závazek stran, že se neodvolají.

Rodina byla vystěhována na Slovensko

Červeňákovy dovedla ke štrasburskému soudu deset let stará záležitost s jejich vystěhováním. Po rozdělení Československa totiž přišla v únoru 1993 do jejich bytů v Ústí nad Labem policie a vystěhovala je s tím, že jako slovenští občané se mají vrátit na Slovensko, kde dostanou byty, práci a sociální podporu. Náklady jejich vystěhování sice platilo město, ale na Slovensku se nedočkali ani bytu, sociální ani jiné pomoci.

Měsíc pak žili na nádraží v Prešově a  v dubnu 1993 se rozhodli vrátit do Ústí. Tam ale našli byty zapečetěné a úřady na jejich žádosti o povolení vstupu nereagovaly. Šest členů rodiny ve věku 26 - 59 let se pak utábořilo v městském parku a později v garáži. Teprve v listopadu jim starosta poskytl náhradní byty.

ČR porušilo několik článků Konvence lidských práv

To už byla čtyři měsíce u okresního soudu jejich žádost o vrácení bytu. Když české soudy ani po pěti letech jejich případ nevyřešily k jejich spokojenosti, obrátili se Červeňákovi na štrasburský soud s tvrzením, že se stali obětí porušení článku 3 (zákaz nelidského či ponižujícího zacházení)  a článku 8 (právo na respektování soukromého a rodinného života) Konvence lidských práv a že Česko porušilo i článek 6 (právo na proces v rozumné lhůtě). Soud stížnost přijal v srpnu 2002 jako částečně opodstatněnou a v září pak strany vyzval ke smírnému řešení.

Přes smírné vyrovnání se státem však Červeňákovi zřejmě svou při s městem Ústí nad Labem povedou dál. Jejich advokátka Klára Veselá-Samková to vysvětluje tím, že jménem rodiny požadovala odškodnění ve výši celkem 2,7 miliónu korun, stát ale přistoupil jen na vyrovnání nižší.

Peníze si rozdělí šest lidí

Vysouzenou částku 900.000 korun rozdělí mezi šest osob advokátka rodiny Červeňákových a kandidátka na ústavní soudkyni Klára Veselá- Samková. Posvěcení mimosoudní dohody, kterou podepsala s vládním zmocněncem, považuje za vhodný kompromis.

"Nechtěla jsem dělat České republice ostudu. Na druhou stranu jsem však žalobu stáhnout nemohla," řekla ČTK Samková. Výsledek štrasburského soudu ji podle vlastních slov nepřekvapil. "Počítala jsem, že to takto dopadne," uvedla Samková. Peníze musí do tří měsíců vyčlenit ministerstvo financí. Advokátka je převezme a rodině rozdělí.

Ústecká radnice nároky rodiny odmítá

"Rodina Červeňáků z ústecké čtvrti Předlice chce od města 8 miliónů korun za to, že údajně v roce 1993 neodešla z města dobrovolně, ale byla vyhnána na Slovensko, třebaže o pomoc při stěhování tenkrát požádala i strážníky městské policie. Ze Slovenska se ale za několik měsíců vrátila ještě s dalšími příbuznými," řekl Právu mluvčí ústeckého magistrátu Milan Knotek s tím, že se už Červeňákovi nemohli nastěhovat do původních bytů, protože je předtím zdevastovali.

Jak rozhodoval štrasburský soud:

březen 2000 - Sedmi potomkům rodiny Ottů, kteří marně žádali o vydání rakovnické Rakony, soud přiznal celkem přes 10 mil. Kč, protože česká justice porušila jejich právo na spravedlivý proces.

duben 2000 - Soud vyhověl stížnosti německého podnikatele Kurta Siegfrieda Punzelta na délku své vazby v ČR. Musela mu navíc zaplatit odškodné 10 tisíc marek a dalších 10 tisíc na výlohy a výdaje.

červen 2000 - Kvůli příliš dlouhé vyšetřovací vazbě soud Liboru Českému přiznal odškodné 10 tisíc Kč a dalších 66 tisíc za náklady a výdaje.

září 2000 - Jiří Barfus odsouzený k 9 letům za nejrůznější podvody dostal kvůli nepřiměřeně dlouhé vazbě i soudnímu řízení stotisícové odškodné a stejnou částku za náklady a výdaje s procesem.

červenec 2001 - Soud Janu Malhousovi přiznal odškodnění za porušení majetkových práv při restitučním procesu. Po jeho smrti jeho dědicovi nárok nepřiznal, ČR tak zaplatila jen soudní výlohy.

červenec 2002 - Velký senát prohlásil za nepřijatelné žaloby emigrantských manželských dvojic Polackových a Gratzingerových, jimž nebyl v restituci vrácen majetek, neboť neměli české občanství.

5. listopad 2002 - Přes milión Kč a dalších téměř 300 000 Kč náhrad soud přiřkl Pincovým z Hříměždic na Příbramsku, jejichž dům byl v 90. letech restituován dřívějšímu majiteli.

12. listopad 2002 - 1,5 mil. Kč náhrady a dalších asi 90 000 korun na náklady na proces získali manželé Zvolští ze Srchu u Pardubic, kteří museli vrátit bývalému majiteli pozemky, které před lety od něj získali na základě darování a po zaplacení úhrady.

12. listopad 2002 - Verdiktu, že bylo porušeno její právo na spravedlivý proces, se domohla Homeopatická společnost. České soudy jí odmítly uznat, že její vyloučení z České lékařské společnosti J. E. Purkyně bylo neoprávněné. Štrasburský soud rozhodl, že ČR je povinno jí uhradit jen náklady za právní zastoupení.

26. listopad 2002 - 600 tisíc Kč náhrady plus úroky získal bývalý vojenský soudce Anton Bucheň za to, že mu stát na rozdíl od jiných bývalých vojenských soudců nepřiznal výsluhový příspěvek.

7. leden 2003 - Téměř půl miliónu Kč přiznal soud Daně Bořánkové z Klatov za to, že její spor o vypořádání majetku s bývalým manželem se táhl 14 let.

10. červenec 2003 -Soud přiznal bratrům Hartmanovým celkem asi 350 tisíc korun za to, jejich spory o restituci majetku, zabaveného po jejich emigraci v roce 1948, trvaly u českých soudů až 10 let.

Městský obvod jim proto dal jiné. "S jejich postojem nesouhlasíme, u českých soudů jsme všechny pře vyhráli," dodal Knotek. "Protože je primátor města Petr Gandalovič (ODS) přesvědčen, že tato kauza má být přes všechno ukončena smírně, byl rodině Červeňáků nabídnut prodej domu v ulici Beneše Lounského. Advokátka rodiny Klára Samková - Veselá však nakonec od tohoto řešení odstoupila," konstatoval magistrátní mluvčí.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám