Článek
Ekologickou havárii, která postihla Bečvu 20. září 2020, podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy. Jedovaté látky tehdy poškodily biotop a podmínky pro všechny organismy vázané na vodu na 40 kilometrech toku od Valašského Meziříčí až po Přerov.
Obávám se, že před případnou další havárií řeku tato stanice neochrání
„Obávám se, že před případnou další havárií řeku tato nová stanice neochrání. To by se stalo ve chvíli, kdy bude napojena na kanalizace vně podniků, které s chemickými látkami pracují. Tato stanice je na břehu řeky a zachytí až látky v ní. A to je pozdě,“ řekl Právu Stanislav Pernický, šéf místní organizace Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou.
Mám problém s vyšetřováním ohledně Bečvy, řekl šéf ČIŽP. Ve funkci končí
„Jaký je rozdíl mezi tím, co jsme zjistili my rybáři osudného 20. září 2020, a tím, co nyní zjistí daleko citlivější perloočky v monitorovací stanici?“ ptá se Pernický.
Má vyslat SMS hasičům
Podle ředitele VÚV TGM Tomáše Urbana jde jen o pilotní projekt nepřetržitého měření kvality vody, který by se do budoucna měl rozšířit na více řek.
„Bečva byla vhodným místem. Navrhli jsme řešení, kterým je kontinuální měření pomocí perlooček. Posun je v tom, že podniky s kanalizací nad touto stanicí už vědí, že mohou být měřeny,“ řekl Právu Urban.
Bečvu si přehazují jako horký brambor
„Chceme, aby systém fungoval tak, že stanice vyšle SMS na vodoprávní úřad, povodí nebo hasičům. Tyto organizace pak mohou jít výš po toku a odebírat ihned vzorky z jednotlivých kanalizačních výustí,“ dodal ředitel výzkumného ústavu.
Pernický poukazuje i na špatné umístění stanice. Ta stojí v polovině 3,5 kilometru dlouhého úseku mezi kanalizací společnosti Energoaqua, obviněné v kauze otravy Bečvy, a místem prvního výskytu mrtvých ryb dál po toku řeky.
„Mám z toho smíšené pocity. Stanice nepostihuje všechny výustě, ze kterých se mohla smrtící látka dostat do řeky. Zejména pak kanalizaci vedenou na dešťovou vodu, u které nikdo neví, kdo všechno je na ni napojený. Směřuje k překladišti chemičky DEZA u nádraží ve Lhotce. Právě pod touto výustí jsme objevili první uhynulé ryby,“ podotkl Pernický.
V případě monitorovací stanice jde o první podobné zařízení v Česku. Jen přístroje přišly výzkumníky na 2,5 milionu korun. Další 1,2 milionu stálo vybudování stanice a ročně vyjde její provoz podle ředitele VÚV Urbana na 300 až 500 tisíc.
Soud vrátil státnímu zástupci k došetření kauzu otravy řeky Bečvy
„Je to výzkumný projekt na dobu jednoho roku, kdy zjistíme poznatky, které bychom pak použili pro kontinuální měření v celé republice. Je to samozřejmě běh na dlouhou trať. Po roce bude na státních orgánech či samosprávách, zda budou chtít přístroj využít a kam jej umístí,“ dodal ředitel.
Čistotu hlídají perloočky
Do přístroje je pomocí čerpadla přiváděna voda z řeky, vtéká do komůrky, kde jsou perloočky. Snímají je kamery a systém vyhodnocuje jejich chování.
Sleduje několik parametrů, ze kterých se vypočítává toxický index. Pokud se situace zhorší, spustí se alarm, dá se signál institucím a začnou se také automaticky odebírat vzorky. Systém také dokáže určit, odkud asi znečištění přišlo a jak je velké.