Hlavní obsah
Ředitel GIBS Michal Murín Foto: Milan Malíček, Právo

Babiš zahájil kroky k odstavení Murína, viní jej z přestupku

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) zahájil v pondělí kázeňské řízení se šéfem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michalem Murínem kvůli spáchání údajného přestupku. Právu to potvrdil mluvčí GIBS Ivo Mitáček s tím, že ředitel inspekce už dokument obdržel. O jaký přestupek by se mělo jednat, ale nesdělil s tím, že jde o neveřejné řízení.

Ředitel GIBS Michal Murín Foto: Milan Malíček, Právo
Babiš zahájil kroky k odstavení Murína, viní jej z přestupku

Výsledkem řízení může být Babišem minulý týden avizované dočasné zproštění Murína výkonu služby.

Kázeňský přestupek je přitom jedním z možných důvodů uvedených v zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (paragraf 40), pro které lze někoho postavit mimo službu, jak o to v případě Murína usiluje premiér.

Ten opakovaně veřejně uvedl, že v šéfa GIBS ztratil důvěru, a dokonce ho označil za ohrožení demokracie a bezpečnostní riziko. Naposledy tak učinil na čtvrtečním jednání poslaneckého bezpečnostního výboru. [celá zpráva]

Murín zůstává na svém místě

Nynější zahájení kázeňského řízení s Murínem však zatím neznamená, že by šéf inspekce rovnou přišel o svou funkci.

„Řízení o přestupku bylo s panem ředitelem zahájeno dnešním dnem, ale stále zůstává ve funkci. Té dosud nebyl zproštěn,“ řekl v pondělí Právu Mitáček. Murín již dříve řekl, že odstoupit z funkce nehodlá.

GIBS vyšetřuje trestnou činnost policistů, celníků nebo dozorců. Ředitele inspekce jmenuje a odvolává podle zákona premiér na návrh vlády a po projednání v bezpečnostním výboru.

O podnět olomouckých žalobců jít nemůže

Ačkoliv není jasné, čeho se aktuálně zahájené kázeňské řízení týká, nemůže jít o podnět, který před více než rokem podali na Murína písemně olomoučtí vrchní žalobci.

Ti do rukou tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) odeslali počátkem loňského roku dopis (tzv. opatření), v němž upozorňovali, že Murín prý zdržuje vyšetřování možného úniku informací. Odmítal totiž údajně státním zástupcům sdělit, od koho ví, že žalobci ruku v ruce s jeho podřízenými prověřovali někdejšího náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho kvůli předloňské reorganizaci policejních útvarů.

Náměstek ministra vnitra Zdeněk Laube

Foto: Petr Horník, Právo

Podnět z Olomouce Sobotka tehdy odložil s tím, že se podle něj o kázeňské provinění Murína nejedná. A protože od té doby uběhl už více než rok, jakékoli možné protiprávní jednání šéfa GIBS v této souvislosti je už podle zákona promlčeno.

Babiš tedy s Murínem zahájil řízení o možném přestupku z jiných, zatím neupřesněných důvodů. Podle informací Práva jich ale zmínil hned několik.

„Ředitel GIBS Michal Murín se s dokumentem seznámil a využije všech svých zákonných oprávnění, která jsou dána procesem tohoto řízení. Vzhledem k povaze zahájeného kázeňského řízení o přestupku se nemůže vyjadřovat k obsahu a skutečnostem v dokumentu ani k důvodům jeho zahájení, případně k dalším informacím. Kázeňské řízení je neveřejné,“ sdělil k tomu mluvčí inspekce.

Zákon 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

§ 50 - Kázeňský přestupek
(1) Kázeňským přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje služební povinnost, ale nejde o trestný čin nebo o jednání, které má znaky přestupku. Za takové jednání se považuje i dosahování neuspokojivých výsledků ve výkonu služby uvedené v závěru služebního hodnocení.
(2) Kázeňský přestupek je spáchán z nedbalosti, jestliže příslušník
a) věděl, že svým jednáním může porušit služební povinnost, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že služební povinnost neporuší, nebo
b) nevěděl, že svým jednáním může porušit služební povinnost, ač to vzhledem k okolnostem vědět měl a mohl.
(3) Kázeňský přestupek je spáchán úmyslně, jestliže příslušník
a) chtěl svým jednáním porušit služební povinnost, nebo
b) věděl, že svým jednáním může porušit služební povinnost, a pro případ, že ji poruší, byl s tím srozuměn.
(4) Za jednání se považuje i opomenutí konání, k němuž byl příslušník povinen.
§ 51 Kázeňský trest
(1) Příslušníkovi se ukládá kázeňský trest
a) písemné napomenutí,
b) snížení základního tarifu až o 25 % na dobu nejvýše 3 měsíců,
c) odnětí služební medaile,
d) odnětí služební hodnosti,
e) pokuta,
f) propadnutí věci, nebo
g) zákaz činnosti.
(2) Kázeňské tresty uvedené v odstavci 1 písm. e) až g) lze uložit pouze za jednání, které má znaky přestupku. Lze je uložit společně, popřípadě společně s kázeňskými tresty uvedenými v odstavci 1 písm. a) a c).
(3) Pokuta se ukládá příslušníkovi ve výši, kterou pro přestupek stanoví zvláštní právní předpis, a to i v případě opakovaného jednání majícího znaky přestupku.

Dodal, že do ukončení samotného řízení tedy Murín nebude veřejně vystupovat.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků