Hlavní obsah
Mikuláš Ferjenčík Foto: Novinky

Babiš si čísla o přínosu EET vycucal z prstu, tvrdí Piráti

Piráti zpochybňují přínosy a výhody systému elektronické evidence tržeb (EET), jak je prezentuje ministerstvo financí. Resort podle pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka použil nevěrohodnou metodiku a nadhodnocuje vliv EET i kontrolních hlášení tak, aby výsledek vyšel na čísla, která si vláda premiéra Andreje Babiše stanovila. Ferjenčík to uvedl na úterní tiskové konferenci ve Sněmovně. Mluvčí ministerstva to odmítl.

Mikuláš Ferjenčík Foto: Novinky
Babiš si čísla o přínosu EET vycucal z prstu, tvrdí Piráti

„Andrej Babiš si to prostě vycucal z prstu a následně ministerstvo zapracovalo na tom, aby čísla seděla na to, co jim pan šéf řekl, že má vyjít,” kritizoval čísla ministerstva financí o přínosu EET na českou ekonomiku Ferjenčík.

Vláda podle něj informace o přínosu evidence účelově nadhodnocuje. „Ministerstvo financí ČR vychází z teze, že zavedení EET má pozitivní vliv na výběr DPH. Tuto tezi ministerstvo dále nerozvádí, nedokazuje ani neodůvodňuje,” dodává.

„Určitě jsem nic neurčil ani na vládě ani jinde. Vůbec nevím, o čem Piráti mluví,” reagoval krátce v sms Novinkám Babiš na dotaz, zda ministerstvo financí zpracovalo čísla o výnosu z EET tak, jak si na vládě Babiš určil.

Výnos prý mínus dvě miliardy

Resort financí podle Pirátů počítá výnos EET tak, že státní příjmy z DPH v sektorech, kde je evidence zavedena, očistí o hospodářský růst a rozdíl označí za přínos EET.

„Ministerstvo počítá výnos z růstu spotřeby ve stálých cenách, ale pokud by byl výpočet odvozený z nárůstu HDP, tak by byl výnos EET pro rok 2017 mínus dvě miliardy korun, a ne 5,7 miliardy, jak ministerstvo uvádí, ” upřesnil Novinkám Ferjenčík.

Ministerstvo si tak podle něj účelově vybralo data statistického úřadu, podle nichž by byl výnos EET nejvyšší, tedy čistě nominální růst inkasa DPH neočištěný o inflaci.

Finance odmítají, že by účelově manipulovaly s daty. „Tvrzení, že ministerstvo financí si vybírá statistické veličiny, které nadhodnocují vliv EET, se nezakládá na pravdě. V případě DPH je nutné používat nominální veličiny a běžné ceny, které v sobě už obsahují vliv inflace. Princip fungování DPH je totiž na nominálních cenách přímo založen. Cena zboží a služeb pro výpočet DPH už v sobě vliv inflace obsahuje a použití stálých cen, tj. bez inflace, by pro jakékoliv meziroční porovnání DPH nedávalo vůbec smysl,“ reagoval mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Podle Ferjenčíka špatně nastavenou metodiku ministerstva financí dokládá i to, že podle těchto výpočtů měla EET přínosy i v sektorech, kde zavedena není.

„Při rozšíření vládou používané metodiky na výběr DPH v celé ekonomice se vliv EET ‚projevuje‘ i v odvětvích, ve kterých nebyla EET zavedena, a to jako nárůst 5,9 miliardy korun, což je samozřejmě nemožné. Vláda vliv EET a kontrolních hlášení účelově nadhodnocuje, aby vyhověla číslům, která si předem chybně stanovila,” doplnil na základě připravené analýzy Ferjenčík.

EET už déle než dva roky

EET začala v Česku platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

Stát v roce 2018 na daních podle ministryně Aleny Schillerové díky EET vybral navíc 9,5 miliardy korun, zatímco v roce 2017 to bylo 5,7 miliardy korun. Kromě DPH a daně z příjmu fyzických a právnických osob má EET pode Schillerové pozitivní vliv i na výběr daní z mezd, protože se narovnaly podmínky a ubylo vyplácení nezdaněných odměn za práci.

Vláda usiluje o rozšíření elektronické evidence i na další obory - plánovaná třetí vlna by se měla týkat stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Čtvrté vlně by pak měli podléhat vybraní řemeslníci. Kabinet při snaze rozšířit EET argumentuje přínosem evidence pro ekonomiku.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků