Hlavní obsah
Pietní akce v Osvětimi Foto: Markus Schreiber, ČTK/AP

Pamětnice v Osvětimi rozplakala Čaputovou

Přesně před 75 lety osvobodila Rudá armáda nacistický koncentrační tábor Osvětim. V pondělí na místo dorazili zástupci více než 30 zemí, aby uctili památku více než milionu obětí. Českou republiku zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO).

Pietní akce v Osvětimi Foto: Markus Schreiber, ČTK/AP
Pamětnice v Osvětimi rozplakala Čaputovou

Hlavní vzpomínková akce začala o půl čtvrté odpoledne před hlavní branou tábora. S projevem vystoupil polský prezident Andrzej Duda i pamětníci.

Jedna z přeživších Batsewa Daganová vzpomínala na své pocity, když jí nacisté tetovali číslo na ruku. „Hrozné bylo, když mi oholili vlasy. Bylo to něco, co patřilo jen mně. Oni mě proměnili v politováníhodné stvoření, nemohla jsem poznat sama sebe,“ líčila.

Smrti unikla jen díky tomu, že se schovala pod deku. Její slova rozplakala prezidentku Slovenska Zuzanu Čaputovou, prezidenta Německa Franka-Waltera Steinmeiera i další politiky.

Přeživší tábora v Osvětimi při pietní akci

Foto: Czarek Sokolowski, ČTK/AP

Další pamětnice Elza Bakerová vyjádřila díky za to, že se z Osvětimi stalo muzeum, které je známé všude ve světě a lidé mohou vidět, jak zde tehdejší vězni trpěli. „Bylo mi osm a byla jsem z Hamburku deportována do tábora. Nacisté mě považovali za cikánku a uvěznili mě s dalšími tisíci Romy. Většina z romské populace tábora byla vyvražděna,“ vzpomínala.

Popsala, jak dlouhé fronty lidí čekaly na plynové komory, jak se střílelo do lidí a jak byli vězni upalováni zaživa.

„Moje číslo z Osvětimi existuje už 77 let a je stále čitelné. Pamatuji si všechno, jak živé nahé ženy byly sváženy do plynových komor. Jejich křik nadále slyším,“ přidal se další z pamětníků Stanislaw Zalewski. Na špatné vzpomínky se prý snaží nemyslet a představuje si, že je uzamknul do skříňky a tu hodil do vody. I přes všechny otřesné zážitky prý věří v laskavost lidí, protože ve svém životě zažil od lidí víc dobra než bolesti.

Bakerová vyzvala k tomu, aby se nikdy nezapomnělo na dodržování lidských práv a aby se bojovalo proti rasismu a nesnášenlivosti.


Na to apeloval i pamětník Marian Turski, který prožil dva pochody smrti a na konci války vážil 32 kilo a byl na pokraji totálního vyčerpání. Současnou a budoucí generaci varoval před tím, že nenávist nastupuje pomalu a v počátcích nemusí vypadat nebezpečně.

Vzpomínal, že antisemitismus v Berlíně začal ve 30. letech minulého století nenávistnými nápisy na lavičkách a skončil vraždami v Osvětimi. „Cupitalo to malými krůčky až se stalo to, co se stalo tady. Může se to stát na celé zeměkouli,“ upozornil.

Lidé podle něj nesmí být lhostejní k tomu, že se porušují lidská práva.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier s manželkou Elke při návštěvě tábora v Osvětimi

Foto: Markus Schreiber, ČTK/AP

Polský prezident Duda označil koncentrační tábor v Osvětimi za továrnu na smrt.

„Židé z Polska, Maďarska, Francie, Holandska, Řecka a jiných okupovaných území sem byli přiváženi v dobytčích vagonech a v obrovské většině okamžitě většinou zavražděni v plynových komorách a spáleni,“ připomněl. Řekl, že se od zločinů nesmí odvracet zrak a nesmí se na ně zapomenout.

Bývalí osvětimští vězni už dříve s polským prezidentem Dudou položili květiny u zdi smrti, kde byli vězni popravováni. Za druhé světové války v Osvětimi zemřelo přes 1,1 milionu lidí, převážně Židů.

Babiš: Antisemitismus u nás moc není

Do Osvětimi v pondělí dorazili třeba také prezidenti Izraele Reuven Rivlin, Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj či španělský král Felipe VI. Česko zastupuje premiér Babiš.

Ten ještě před odletem do Polska řekl, že vzpomínkové akce jsou mimořádně důležité z pohledu nových vln antisemitismu v Evropě. Podle Babiše ale v České republice žádné extrémní antisemitské projevy nejsou.

„V tomto směru můžeme jít příkladem pro ostatní země. Nemáme tak zásadní problémy jako ve Francii,“ uvedl Babiš.

Babiš také uvedl, že se spolu s ministrem kultury Lubomír Zaorálkem (ČSSD) dohodli, že nechají obnovit práce na Památníku ticha na nepoužívaném nádraží Praha-Bubny. Památník má připomínat transporty českých Židů do Terezína za druhé světové války. Židovské transporty byly vypravovány právě z nádraží Bubny.

S myšlenkou na přebudování nepoužívaného nádraží na památník přišel před lety filmový dokumentarista Pavel Štingl. Ten minulý týden Deníku N řekl, že stát ani hlavní město nepřistupují k věci systémově a že pokud si památník nepřevezmou, s jeho provozováním skončí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků