Hlavní obsah

100 let uplynulo od zavedení letního času na českém území

Novinky, Nikola Šrámková

Letos je tomu 100 let, co byl v českých zemích během první světové války v roce 1916, tedy v době Rakouska-Uherska, poprvé zaveden letní čas - konkrétně od 30. dubna do 1. října.

Foto: Dominic Ebenbichler, Reuters

Ilustrační foto

Článek

Dnes spíše zanedbatelné energetické úspory byly dříve důvodem pro zavedení letního času. Někteří lidé teď vnímají letní čas pozitivně kvůli tomu, že je v letních měsících déle vidět, a tudíž mohou venku trávit více času.

Odpůrci poukazují hlavně na zdravotní potíže, které může časový posun způsobovat citlivým jedincům. Právě zdravotní rizika vyvolávají mezi lidmi diskuze. Podle lékařů si na změnu času zvykají starší lidé a děti asi týden s tím, že horší je březen, kdy se musí vstávat fakticky o hodinu dříve.

Odpůrce posílal dopisy

Jedním z největších odpůrců v České republice byl již zesnulý pekař Stanislav Pecka, který žádosti o odstranění časového posunu pravidelně zasílal nejvyšším státním představitelům i Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. První adresoval v roce 1981 tehdejšímu předsedovi vlády Lubomíru Štrougalovi.

Pravidelně před změnou času přicházela do pardubické redakce Práva od Pecky silná obálka, která obsahovala kopie dopisů a článků, kterými Pecka dokazoval, na kolik institucí a významných osobností se marně obracel.

Loni v říjnu uvedla eurokomisařka pro dopravu Violeta Bulcová, že by Evropská komise mohla zvážit svůj postoj v otázce střídání letního a zimního času v EU. Nejdřív ale musí dostat jasné důkazy o vlivu těchto změn na zdraví či dopad v dopravě.

Od roku 1996 v ČR letní čas začíná poslední neděli v březnu a končí poslední neděli v říjnu
01:59:59 (středoevropského času)03:00:00 (středoevropského letního času)
02:59:59 (středoevropského letního času)02:00:00 (středoevropského času)
Letní čas je doménou zemí mírného pásma, jelikož v tropech jsou rozdíly mezi trváním letního dne a zimní noci menší. V polárních oblastech jsou naopak rozdíly natolik velké, že by zde nemělo zavedení letního času praktický smysl.

V průběhu první světové války byl letní čas sice poprvé zařazen, ale po jejím skončení byl v tehdejším Československu zrušen stejně jako v dalších zemích kromě Ruska. S druhou světovou válkou byl letní čas znovu zaveden, ale opět byl v roce 1950 zrušen.

Od 1. prosince 1946 do 23. února 1947 byl v Československu aplikován tzv. zimní čas, kdy byly hodiny posunuté o hodinu dozadu. Jednalo se o světový unikát, nikde jinde nic takového neměli.

Nepřetržitě byl v Československu letní čas zaveden v roce 1979. Později se ustálilo pravidlo, podle kterého se na letní čas přecházelo poslední březnový víkend, v noci ze soboty na neděli, a zpět poslední zářijový víkend.

Už v roce 1784 se objevila v dopise Benjamina Franklina první zmínka, která se podobala systému zavedení letního času. Bylo to však míněno ironicky, jelikož Franklin se zmiňoval o tom, že by lidé měli chodit spát i vstávat dříve, aby lépe využili denního světla.

Ve své eseji Plýtvání denního světla z roku 1907 popsal londýnský stavitel William Willett návrh na změnu času v letním období. To se podařilo prosadit až o devět let později a poprvé se tak stalo 14. dubna 1916 ve Švédsku. Postupně se začaly přidávat další země.

Reklama

Výběr článků

Načítám