Ministerskými vyhláškami mohou členové vlády poměrně výrazně zasahovat do chodu některých resortů. Příkladem kontroverzní vyhlášky byla lékový předpis exministra zdravotnictví Davida Ratha (ČSSD).

Vláda má také poměrně rozsáhlé pravomoci při obsazování vedoucích v ústředních orgánech státní správy - například Národního bezpečnostního úřadu, Českého telekomunikačního úřadu nebo Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Kabinet také může jmenovat a odvolat ředitele Bezpečnostní a informační služby, nejvyššího státního zástupce či policejního prezidenta.

Vláda dosáhne také na vedení dalších důležitých institucí, kterými jsou Český statistický úřad a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Jejich předsedy sice jmenuje a odvolává prezident, činí tak ale na návrh vlády.

Možnosti vlády v ekonomice

Kabinetu náleží klíčová role například při rozhodování o privatizaci státních podílů ve firmách, o převodech majetku i o přidělování dotací. Prostřednictvím svých zástupců ovlivňuje personální složení orgánů státních firem (například Lesy ČR, ČEZ, České dráhy, Česká pošta, České aerolinie a další).

Další pravomocí vlády je zadávání státních zakázek. Opozice i neúspěšní uchazeči v minulosti často kroky ministrů v této oblasti kritizovali. Spory vznikly například kolem nedávných tendrů na obrněné transportéry nebo systém elektronického mýtného.

V sociální oblasti vláda může svými nařízeními například ovlivňovat výši minimální mzdy, mzdovou regulaci i valorizaci důchodů. Rozhoduje také o případném růstu mezd v organizacích rozpočtové sféry.