Podle experta na ústavní právo Václava Pavlíčka prezident svým krokem napravuje Paroubkovo rozhodnutí. Premiér v povolebním období může demisi podat až po skončení ustavující schůze Sněmovny. Ta je přitom ustavena ve chvíli, kdy je zvoleno její vedení. Pak je prezident povinen demisi přijmout. V průběhu volebního období však vláda může demisi podat kdykoli.

Také ústavní právník, poslanec Zdeněk Jičínský (ČSSD), soudí, že Klaus se rozhodl správně a je to jeho právo demisi v této situaci nepřijmout. "Je to ústavně v pořádku," řekl Právu s tím, že i kdyby ji Klaus teoreticky přijal, stejně by musel Paroubka a jeho vládu pověřit řízením do doby, než by jmenoval vládu novou.

"Paroubek to chápal jako projev vstřícnosti, ODS to tak nepřijala, takže napětí asi bude ještě nějakou chvíli trvat," poznamenal Jičínský.

Co říká ústava

Ústava přesně stanoví, že "vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny". V tomto případě ji prezident přijme.

Vláda také podává demisi, pokud Sněmovna zamítla její žádost o vyslovení důvěry, nebo jí poslanci vyslovili nedůvěru. I v těchto případech prezident demisi přijmout musí. A kdyby tak vláda neučinila, je prezident povinen ji odvolat.

Kabinet může podat demisi v průběhu svého funkčního období i z různých jiných důvodů, které ústava nijak nepopisuje. V těchto případech také prezidentovi neukládá, zda ji má nebo nemá přijmout. ()