„Před pěti lety Ruská federace v přímém rozporu s mezinárodním právem anektovala Krym. Česká republika stejně jako celá Evropská unie a naprostá většina států světa považuje Krymský poloostrov za součást Ukrajiny,“ uvádí resort vedený ministrem Tomášem Petříčkem (ČSSD) na svém webu.

Hamáček v OSN: Anexe Krymu je porušením mezinárodního práva

„Použití vojenské síly mocnějším sousedem k zabrání části území sousedního státu jsme ve svých dějinách zažili i my, a proto anexi Krymu neuznáváme,“ stojí v prohlášení.

Resort kritizuje také narušování plavby v Kerčském průlivu a v Azovském moři ze strany Ruska a uvádí, že „na okupovaném Krymu jsou porušována základní lidská a občanská práva, a to nejen jeho původních obyvatel – Krymských Tatarů“.

Ruští námořníci budou za zajetí ukrajinských lodí vyznamenáni

„Česká republika vyzývá Ruskou federaci k dodržování mezinárodních závazků v oblasti lidských práv, jakož i k okamžitému propuštění Oleha Sencova a dalších neoprávněně zadržovaných ukrajinských občanů, včetně námořníků zajatých při útoku na ukrajinské lodě v listopadu 2018,“ doplňuje resort.

Pod ruským dohledem

Na ukrajinském převážně ruskojazyčném Krymu se 16. března 2014 konalo referendum, v němž se pro připojení k Rusku vyslovilo údajně 96,8 procenta hlasujících. Hlasování však proběhlo za značně nestandardních podmínek - území bylo pod kontrolou neoznačených vojáků.

Ruský prezident Vladimir Putin ještě 4. března tvrdil, že na Krymu prý neoperují ruští vojáci, ale jen „ozbrojené síly sebeobrany“. Později uvedl, že připojení poloostrova k Rusku napomohli vojáci ruských speciálních sil, jakož i jeho připravenost uvést jaderné zbraně do pohotovosti.

Zemanův nápad odškodnit Ukrajinu za Krym odmítá devět z deseti Rusů

Krymský parlament v reakci na výsledek referenda, které odmítly USA i EU, následující den vyhlásil nezávislost Krymu a požádal o připojení k Rusku. O další den později, 18. března, Putin podepsal v Kremlu s představiteli Krymské republiky a Sevastopolu smlouvu o vstupu obou subjektů do Ruské federace. Připojení formálně stvrdila 21. března ruská Rada federace, která ratifikovala smlouvu o připojení Krymu včetně Sevastopolu k Ruské federaci jako dva nové subjekty Ruska.

Lidé na Krymu si připomínají pět let od referenda o připojení k Rusku

Lidé na Krymu si připomínají pět let od referenda o připojení k Rusku

FOTO: Alexey Pavlishak, Reuters

Události na Krymu byly důsledkem krize na Ukrajině, kterou vyvolalo odmítnutí asociační dohody s EU bývalým proruským vedením Ukrajiny. Cesta Krymu, na jehož území se dříve nacházela ukrajinská Krymská autonomní republika a kde Rusko mělo od Ukrajiny dlouhodobě pronajatu sevastopolskou námořní základnu, pod nadvládu Ruska trvala asi tři týdny.

Zatímco oficiální stanovisko české diplomacie k anexi je stále stejné, ozývají se i hlasy které ruský postup legitimizují. Český prezident Miloš Zeman loni při vystoupení ve Štrasburku před Parlamentním shromážděním Rady Evropy označil anexi Krymu za „fait accompli”, tedy za hotovou věc.

Kyjev a Moskva by se podle něj měly dohodnout na kompenzaci, ať v penězích či v ropě a plynu. Jeho nápad tehdy rozhořčeně odmítl jak Kyjev, tak i Kreml.