Zeman ve své řeči připomněl svá 18 let stará slova v době, kdy vypukla válka v Afghánistánu, kterou označil za odvetný krok USA za útok z 11. září 2001.

„Dva roky po našem vstupu do NATO se změnil svět. Změnil se teroristickým útokem na newyorská dvojčata v září 2001. Nejde jen o vysoký počet obětí, ale také o to, že byly civilní. Teroristé prokázali, že jejich základním cílem je vraždit civilisty, a ne vojáky,” řekl v projevu Zeman. Následně zmínil útok USA na hnutí Tálibán v Afghánistánu o měsíc později. Čeští vojáci zde v rámci NATO stále působí, 14 jich tam zahynulo.

„Jsem si vědom toho, že z války v Afghánistánu je mnoho lidí unaveno, ale tehdy jsem řekl, že s teroristy se nevyjednává, ale s teroristy se bojuje. Dnes, po osmnácti letech, se setkáváme s tím, že kdesi v Kataru probíhají jednání s Tálibánem v naději, že z tygra se stane vegetarián a už nebude vraždit. Ve skutečnosti tygr zůstane tygrem,” řekl Zeman.

Právě za jeho vlády Česko do NATO v březnu 1999 vstoupilo. On sám dnes připomněl, že při podpisu smlouvy v Bruselu myslel na to, aby se už nikdy neopakovala „agrese a kapitulace během pražského jara”.

Kubera: Je třeba zvýšit výdaje na obranu

Důraz na zvýšení peněz na armádu připomněl předseda Senátu Jaroslav Kubera. „My jako ODS dlouhodobě prosazujeme, aby ČR tento svůj závazek dodržela. Naši vojáci jsou ozdobou všech misí. Souhlasím s panem prezidentem, že je potřeba investovat do výzbroje,“ uvedl Kubera.

Premiér Andrej Babiš na konferenci k výročí vstupu do NATO.

Premiér Andrej Babiš na konferenci k výročí vstupu do NATO.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Babiš následně přislíbil, že by se těchto výdajů mělo podařit dosáhnout v roce 2024. Premiér ve svém krátkém projevu dále řekl, že členství v Severoatlantické alianci je v existenčním zájmu Česka, ale apeloval i na větší aktivitu Aliance v rámci boje s terorismem.

„Osobně bych si přál, aby Aliance hrála v boji proti terorismu ještě větší roli než dnes. NATO by mělo být mnohem aktivnější v potírání teroristických organizací. Útok teroristů na občany Francie, Anglie nebo Spojených států beru jako útok na ČR a NATO by se k tomu mělo jasně postavit. To, že nebylo aktivnější v boji proti Islámskému státu, považuji za strategickou chybu, kterou bychom už neměli opakovat,” řekl Babiš.

Konferenci zahájila Albrightová

Konferenci zahájila svým projevem Albrightová. Kromě toho, že ocenila roli českého prezidenta Václava Havla i tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona a ocenila rozšíření Aliance v roce 1999 právě o Česko, PolskoMaďarsko, zastavila se i u současného vztahu k Rusku Vladimira Putina.

„Nemůžeme pomáhat Putinovi, který se snaží Alianci rozdělit a podkopat naši demokracii. Musíme být demokraciemi stoprocentně, nejen slovy, ale i činy,” prohlásila.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) vyzdvihl, že se Česká republika ani ne po deseti letech, kdy skončilo její členství ve spolku Varšavské smlouvy, vrátila do „rodiny svobodných evropských demokracií“. Také přiznal zásluhy tehdejším politikům Václavu Havlovi, Billu Clintonovi i Madeleine Albrightové.

Madeleine Albrightová během projevu ve Vladislavském sálu.

Madeleine Albrightová během projevu ve Vladislavském sálu.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

„Nikdy jsme neměli tak silné bezpečnostní garance, jako nám poskytuje NATO. Nikdo nám nic nediktuje a jsme hrdá a suverénní země,“ řekl Hamáček a pochválil si, že vstup do NATO nastal v době, kdy byla u moci sociální demokracie a tehdejší premiér Miloš Zeman.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) zdůraznil dva hlavní cíle NATO, kterými jsou podle něj kolektivní obrana a krizový management. Zdůraznil význam misí v Kosovu, Pobaltí i Afghánistánu, kde se od roku 2020 vystřídalo více než 10 tisíc vojáků.

Společně s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem připomněli i ztráty na životech českých vojáků.

Před 20 lety zavlála v NATO česká vlajka. Slunečný den pro ČR, prohlásil tehdy Zeman

Petříček se krátce zastavil i u vztahu Aliance a Ruska. „Není naší volbou, že Rusko se rozhodlo k agresivnímu chování vůči svým sousedům,“ uvedl a dodal, že cílem NATO by ale nemělo být Rusko izolovat, ale hledat cestu spolupráce. „Moskva ale musí respektovat mezinárodní právo i soběstačnost svých sousedů,“ doplnil.

Petříček stejně jako Kubera připomněl i to, že Česko dosud nesplnilo závazky toho, aby dávalo na obranu dvě procenta HDP.

Konference se zúčastnil i slovenský prezident Andrej Kiska, polský Andrzej Duda a maďarský János Áder nebo ministři obrany a zahraničí zemí Visegrádu a současní i bývalí představitelé NATO.

Slovenský prezident Andrej Kiska.

Slovenský prezident Andrej Kiska.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

„Vstup vašich zemí otevřel cestu i pro Slovensko a tento rok si připomínáme 15leté výročí vstupu,” řekl na úvod svého projevu prezident Kiska a zdůraznil přínos Aliance pro Slovensko i celou Evropu. Uvedl také, že by se účast v NATO neměla zpochybňovat, protože zpochybňování podkopává důvěru občanů.

Polský prezident Duda vyzdvihl důležitost přítomnosti spojeneckých vojsk v Polsku. Vrátily se podle něj staré souvislosti imperiální politiky Ruska.

Prezident Polska Andrzej Duda.

Prezident Polska Andrzej Duda.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Podle maďarského prezidenta Jánose Ádera Maďaři pochopili vstup do NATO jako osudovou šanci, kterou by byla velká chyba propásnout. Zmínil i historické zkušenosti Maďarů, například prohrané boje za svobodu maďarského národa i události z roku 1956. Zdůraznil, že vstup do NATO byl zadostiučiněním a uznáním prolomení železné opony.

Česká republika vstoupila do NATO společně s Polskem a Maďarskem 12. března 1999. Byly prvními zeměmi z někdejšího východního bloku, které alianční řady rozšířily. O pět let později byly do Severoatlantické aliance přibrány další státy střední a východní Evropy včetně Slovenska.

Čeští vojáci se za dobu členství naší země v NATO zúčastnili například misí v Kosovu, Iráku, Afghánistánu nebo Středozemním moři.