Chybějí vlaky i volné koleje. Železnice u Prahy je na hranici kapacity

Jak připomněl metropolitní Institut plánování a rozvoje (IPR), do Prahy každý den za prací přijíždí kolem 230 000 lidí, a třebaže většina stále volí individuální automobilovou dopravu, vzrostl oproti roku 2008 „počet cestujících ve vlacích PID na území hlavního města Prahy o 73 procent”. Počet vypravovaných vlaků nicméně stoupl pouze o 61 procent.

„Ani tento velký nárůst počtu vlaků nestačil k uspokojení poptávky ze strany cestujících a nadále se ve špičkách vyskytují výrazně přetížené vlaky příměstské železnice – jejich počet neustále roste,” konstatoval IPR v dokumentu nazvaném Strategie rozvoje pražské metropolitní železnice.

To potvrzují i data ROPIDu, který dopravu v Praze a okolí koordinuje. „Provoz vlaků na hlavních tratích kolem Prahy v posledních letech dosáhl limitů vozidlového parku i infrastruktury. Ve špičkách pracovních dnů jezdí eSko skutečně s vypětím sil a vlaky jsou vytížené v průměru na 80 až 100 procent,” tvrdí organizátor dopravy.

V reálu to vypadá tak, že například vlaky mířící přes Lysou nad Labem a Čelákovice do Prahy jsou v ranní špičce často od Čelákovic, v lepším případě od Zelenče pravidelně přeplněné a cestující postávají natěsnáni v uličkách i prostoru dveří. Podobné je to i na řadě dalších tratí.

Zlepšení stavu slibuje ROPID v následujícím desetiletí. Do té doby se železnice v metropoli zřejmě bude i nadále potýkat se „systémovými problémy”.

I když zní jako ideál, když jsou spoje vytížené, stačí aby jeden vypadl a hned je problém, protože ty další musí pobrat více cestujících. Výpadky přitom nejsou ojedinělé. Jen na páteřních elektrifikovaných linkách (S1, S2/22, S4, S7, S9) nastal v lednu každý den problém v průměru u deseti spojů, které musely být zcela nebo v části trasy odřeknuty, vedeny odklonem či vypraveny v poloviční kapacitě. Značná část problémů jde přitom na vrub linky S7 do Řevnic a Berouna.

I proto se plánuje nákup nových dvoupatrových souprav a obnova těch stávajících, u nichž lidem možná více než absence wi-fi připojení vadí často stávkující klimatizace a nemožnost ventilace.

Železničáře pak zase trápí nedostatek míst pro odstavování a údržbu souprav.

Horší situace je s kapacitou tratí. Vlakové spojení na Letiště Václava Havla a do Kladna zůstává stále ve stádiu příprav a oprava Negrelliho viaduktu se protahuje. Jediným výraznějším počinem tak je nedávno zahájená stavba nového železničního koridoru mezi Hostivaří a Vršovicemi, kde vznikne čtyřkolejný úsek. [celá zpráva]

Zvýšení kapacity na tři či čtyři koleje navrhuje minimálně v rámci metropole i strategie IPR. To by spolu s desetiminutovými intervaly a novými zastávkami mělo zajistit větší propustnost a spolehlivost všech páteřních tratí, na nichž vedle linek S jezdí i rychlíky, případně nákladní doprava. S ohledem na rychlost povolování a plánování podobných staveb jde však podle všeho o běh na dlouhou trať.

Naposledy veřejnost zaujala vize na výstavbu nového železničního mostu na Výtoni, který by mohl nahradit stávající nýtovaný most, který je patrně na hranici své životnosti. [celá zpráva]

Světlou budoucnost předpovídají projektanti i Masarykovu nádraží, které se má i s okolím zcela proměnit. [celá zpráva]

Veškeré výluky a omezení plynoucí z modernizace tratí i infrastruktury nesou nelibě cestující, pro něž stavební práce znamenají vesměs komplikace a nejistotu. Kvůli nutnosti zachování provozu se tak veškeré modernizace tratí protahují na řadu let.