O svolání schůze v pátek informovali šéf KSČM Vojtěch Filip a předseda poslaneckého klubu Pavel Kováčik. Vedle komunistických zákonodárců mimořádnou schůzi podpořili i poslanci z ANO, ČSSDSPD.

Zdanění církevních restitucí je jedním z požadavků, jejichž naplněním podmínili komunisté tichou podporu menšinovému kabinetu ANO a ČSSD. Ve Sněmovně ale podle komunistů návrh čelil obstrukcím, druhé čtení by podle Kováčika mělo zajistit, aby byl zákon odhlasován „v dohledné době”.

O důsledné kontrole naplňování dohody včetně domluvených termínů mezi ANO a KSČM přitom mluvili komunisté nedávno s premiérem a šéfem ANO Andrejem Babišem, když žádal jejich poslance o podporu při schůzi o nedůvěře vládě. [celá zpráva]

Norma by mohla skončit před Ústavním soudem

Druhé čtení zákona o zdanění církevních restitucí bylo na programu už zářijové schůze Sněmovny. Zdanění náhrad podporují vládní ANO a ČSSD, stejně jako opoziční KSČM a SPD. Proti jsou ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Piráti v září vyzvali vládu, aby předložila analýzu týkající se vyplácení finančních náhrad za restituce církevního majetku.

Církevní restituce
Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi byl schválen v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS). Počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona od roku 2013.

Předlohu KSČM počátkem září podpořil ústavně-právní výbor navzdory výhradám kritiků ohledně pravděpodobné protiústavnosti. Schválení návrhu komunistických poslanců doporučil už dřív i garanční rozpočtový výbor. Právní výbor chce o rok odložit účinnost předlohy, a to na leden 2020. Se souhlasem hlavního autora novely Vladimíra Koníčka (KSČM) to ve výboru prosadil jeho předseda Marek Benda (ODS). Podle něho je nutné v případě přijetí novely vytvořit prostor pro její posouzení před Ústavním soudem.

Komunisté podobně jako například i Babiš pokládají výši náhrad za nadsazenou. Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá.