Hlavní obsah

Svoboda a přímá demokracie

Foto: Jan Handrejch, Právo
Článek

Svoboda a přímá demokracie (SPD) vznikla v roce 2015 jako projekt Tomia Okamury poté, co byl pro neshody vyloučen ze své předcházející strany Úsvit přímé demokracie. SPD chce prosadit přímou demokracii, volá po vystoupení z EU a uzavření hranic. Cílí na nespokojené voliče a protestní hlasy.

Tomio Okamura, který už předtím zastával senátorský post a kandidoval na prezidenta v první přímé volbě v roce 2013, založil SPD poté, co jej členové poslaneckého klubu Úsvitu vyloučili kvůli nejasnostmi spojenými s financováním strany. Z Úsvitu jej do SPD následoval jeho kolega a věrný souputník Radim Fiala a později i Jaroslav Holík.

Program postavený na přímé demokracii a protiimigrační rétorice

Hned od svého vzniku se SPD snaží zviditelnit na vyhraněném postoji vůči politice EU a imigrantům. Aktivní se snaží být i ve Sněmovně, když se například pokusili vyvolat hlasování o nedůvěře vládě, kvůli postojům k migračním kvótám.

Hnutí chvíli hrozilo i přerušení činnosti, kvůli špatnému vykázání financí a příspěvků.

V roce 2016 se SPD v koalici se Stranou práv občanů (SPO) prosadila na krajské úrovni. Podílela se na vládě v Ústeckém kraji. Na celostátní úrovní však Okamura se spolupráci s SPO dál nepočítal. O čtyři roky později, při krajských volbách 2020 se SPD podařilo v krajích získat celkově o 17 mandátů více, v žádném z krajů se však nedostala do vládnoucí koalice.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Tomio Okamura (SPD) na demonstraci proti migrantům na Václavském náměstí v Praze

Vyhraněná rétorika se SPD vyplácí, v předvolebních průzkumech k volbám do Sněmovny v roce se umisťila nad 5procentní hranicí, která je určující pro získání mandátů. Volební potenciál strany dosahoval i 13 procent, strana nakonec ve volbách dosáhla na 10,64 hlasů a získala 22 mandátů. Po tehdejších sněmovních volbách se dlouhodobě preference SPD pohybují kolem 10 procent.

SPD silně věřil i její předseda Okamura, když si na volební kampaň do Sněmovny půjčil 18 miliónu. Spolu s Fialou, který je místopředseda hnutí, za něj ručil svým majetkem.

Nezařaditelné hnutí

Úspěch SPD stojí a padá s Okamurou, který se pravidelně v průzkumech objevuje mezi nejpopulárnějšími politiky.

Hnutí tvrdí, že jejich největší snahou je zavedení přímého referenda jako hlavního politického nástroje, dále prosazuje přímou volbu starostů a hejtmanů a odvolatelnost politiků a odpovědnost občanům.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Tomio Okamura (vpravo) a Radim Fiala (uprostřed) s předsedkyní francouzské Národní fronty Marine Le Penovou. Snímek z května 2015

Na evropské úrovni spolupracuje v rámci frakce Evropy národů a svobody se stranami, jako je francouzská Národní fronta, německá Alternativa pro Německo nebo rakouská FPÖ.

Politologové mají problém hnutí zařadit mezi ostatní politické subjekty, shodnou se však, že Okamurova SPD cílí na protestní hlasy.

Stejně jako i v Úsvitu jsou v SPD nejasnosti kolem členství. V srpnu 2017 sice Okamura prohlásil, že hnutí už má přes 11 tisíc členů, reálné číslo však bude mnohem nižší. Členové z většiny mohou mít pouze čekatelský status, bez žádných rozhodovacích práv.

V volbách v říjnu 2017 získala SPD 10,64 procenta hlasů a 22 poslanců.

Články k tématu