Právě tento fakt kritizuje opozice, podle níž by trestně stíhaný člověk neměl stát v čele orgánu, který se zabývá korupcí a střetem zájmů. Babiš ale o tom, že by řízení rady opustil, neuvažuje. Funkce mu náleží podle statutu, který schválila vláda před čtyřmi roky. „Šéfem protikorupční rady vlády budu i nadále,“ řekl premiér. Podle něho jde jen o přenesení odpovědnosti za plnění protikorupční politiky vlády.

„Přesun zaměstnanců z Úřadu vlády nic nemění na tom, kdo je v protikorupční radě vlády. Tito lidé již dnes spadají do Legislativní rady vlády, tedy pod ministra Kněžínka. Na spravedlnosti budou využitelní i při tvorbě trestní politiky,“ dodal Babiš, podle něhož má tedy rozhodnutí vlády logiku.

Přesun celé agendy se odehraje 1. ledna 2019. Do té doby musí být rozhodnuto o převedení sedmi lidí ze Strakovky do Kněžínkova úřadu i s téměř sedmi miliony korun na jejich platy.

Piráti kritizují

„Tato změna je vedena snahou o racionalizaci počtu agend, které zajišťuje Úřad vlády, aniž by to bylo nezbytně nutné,“ tvrdí se v dokumentu.

Převedení protikorupční agendy se nelíbí šéfovi Pirátů Ivanu Bartošovi. „V podstatě je to zbavení se důležitosti tématu boje s korupcí. My bychom toto téma nikdy z Úřadu vlády ne­odebírali, protože ho považujeme za zásadní prioritu,“ řekl.

Podle šéfa poslanců ODS Zbyňka Stanjury jde ale o rozumný krok, který lze zhodnotit až po čase. Sedmnáctičlenná rada pod vedením premiéra připravuje koncepční materiály a posuzuje návrhy právních předpisů z hlediska korupčních rizik.

Zasedají v ní vedle čtyř členů vlády mj. ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu, šéf GIBS, nejvyšší státní zástupce, předseda Svazu měst a obcí, šéfové Asociace krajů a Hospodářské komory i zástupci neziskových organizací, akademiků či profesních komor.

Člen rady a šéf protikorupčního sdružení Oživení Martin Kameník kritizoval, že v čele rady je člověk ve střetu zájmů. Jak ale dodal, rada je jen poradní orgán bez pravomocí, rozhodující slovo má vláda.