V uplynulých týdnech se v České republice mluvilo v souvislosti s tragickými útoky na české vojáky o budoucnosti zahraničních vojenských misí. Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se vyslovil proti účasti v Afghánistánu, tým Zemana se však shodl na podpoře misí. Česká armáda má v současné době vojáky v Afghánistánu, v Pobaltí, Iráku nebo v Mali.

„Pana prezidenta a jeho tým jsem seznámil s hlavními cíli, kterých chceme společně s armádou v nejbližších letech dosáhnout. Jsem rád, že v zásadních otázkách obranné politiky a bezpečnosti naší země jsme v naprostém souladu," uvedl Metnar ke schůzce.

Česká republika vydává na obranu zhruba 1,1 procenta HDP, vstupem do NATO se zavázala k dvouprocentním výdajům. Alianci nyní slibuje, že dvou procent dosáhne v roce 2024. Předchozí vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL slíbila, že do roku 2020 bude ČR na obranu uvolňovat 1,4 procenta HDP, současná vláda chce tohoto cíle dosáhnout v roce 2021. Zeman opakovaně více peněz pro armádu podpořil.

Letos ministerstvo obrany hospodaří s 58,9 miliardy korun. Peníze by v příštích letech měly putovat na modernizaci armády i nábor dalších vojáků. Ministerstvo obrany plánuje nakoupit nová pásová vozidla pěchoty za více než 50 miliard korun, víceúčelové vrtulníky za více než deset miliard nebo mobilní radary za 3,5 miliardy Dodavatelé této techniky by měly být ze zahraničí, české zbrojní firmy se ale na nich chtějí podílet.