Hlavní obsah

Hřib: Priorita je metro D, stavbu zahájíme do čtyř let

Právo, Petr Janiš, Jiří Mach

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Nejdůležitější je zahájit stavbu metra D, uvedl jako hlavní prioritu pro čtyřleté období nastávající pirátský primátor hlavního města Zdeněk Hřib v rozhovoru pro Právo. Kromě řešení krize s bydlením by rád zjednodušil kontakt s úřady a město lépe digitálně propojil.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Lídr pražských Pirátů a nastávající primátor Zdeněk Hřib

Článek

Vaše místní buňka už koalici schválila?

Schvalování už běží a mělo by skončit tak, abychom v pondělí mohli podepsat koaliční smlouvu. Zapojit se může 186 členů krajského sdružení. Je pravděpodobné, že se to do pondělí schválí. Negativní postoje jsem zatím prakticky nezaznamenal.

Jaké by měla mít Praha místo v Evropě?

Místo Prahy v Evropě odpovídá sebevědomé metropoli střední Evropy. Musíme udržovat vztahy s metropolemi v sousedních státech i dále v zahraničí. Zejména s městy, od kterých můžeme převzít zajímavé know-how o rozvoji.

Například od Barcelony či Tchaj-peje se můžeme dozvědět, jak má správně fungovat Smart City, a není třeba vymýšlet kolo. Stačí to, co funguje, přizpůsobit pro náš kontext. Jde o mobilní signál a přenos dat v metru, o aplikaci pro volná parkovací místa i třeba o on-line informace o zpoždění vozů MHD.

Je nutné použít systémové přístupy k tomu, jak třeba uzavírá město smlouvy s dodavateli, aby například mohlo využít data, která ve městě vznikají. Myslím třeba anonymizovaná data o pohybu cestujících v síti MHD, pomocí nichž můžete optimalizovat provoz.

Foto: David Ryneš, Novinky

Výsledek voleb do zastupitelstva v Praze

Co by mělo být hlavní investicí Prahy v následujícím období?

Čeká nás hodně investic, zejména do dopravy. Nejvyšší prioritu má metro D. V rámci čtyř let je reálné zahájit stavbu. U městského okruhu bychom se měli dostat během čtyř let do stavu, že bude možné zahájit stavbu v příštím období.

Chceme začít stavět Dvorecký most, pro Rohanský se dělá studie, chceme lávku na Štvanici. Rohanský most je nezbytnou podmínkou pro opravu Libeňského mostu. Jde tedy i o investice do údržby stávajících věcí.

U rozvoje tramvajové dopravy je zásadní propojka u horní části Václavského náměstí, aby se zvýšila spolehlivost a kapacita tramvají v centru. Teď je zavřená Spálená ulice a má to úplně hrozivý dopad do celé tramvajové sítě. Neexistuje paralelní trasa, která by odlehčila trati v Ječné ulici. U ní stanice metra I. P. Pavlova odbaví každý den více cestujících nežli letiště.

Proto potřebujeme tu propojku přes horní konec Václavského náměstí. Dalším závazkem je investice dvou miliard do záchytných parkovišť P R.

Ve vašem programovém prohlášení se poprvé připouští alternativa problematické trasy Pražského okruhu na severu města. Je to tak správně?

Pražský okruh staví Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pod ministerstvem dopravy, které má vlastní problémy. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu staví dálnice v celé ČR rychlostí 17 km za rok. Praha může poskytnout součinnost ohledně procesů v územním plánování, aby se nezabrzdily.

Obdobnou stavbou je železnice do Kladna s odbočkou na letiště. Soud zrušil část územně plánovací dokumentace a musela se pořizovat znovu. Šlo o zdržení způsobené předchozí politickou reprezentací Prahy.

Pražský okruh má navíc různé části v různém stadiu přípravy. Stavba 511, spojnice dálnic D1 a D11, je daleko dále než stavby na severu. U severních úseků se ŘSD nechalo v květnu slyšet, že jsou znovu na začátku, protože propadly všechny posudky. Budou to vlastně znovu celé přezkoumávat. Vliv Prahy na urychlení této stavby je ale minimální.

Přišlo by vám logické, aby okruh vedl mimo město?

Chceme odklonit kamiony mimo území Prahy, aby se zlepšilo ovzduší. Jenom blázen by vedl dálnici pro kamiony centrem města. Má to vícero řešení, jedno z nich je postavit dálnici dál od města, další je vozit náklady po železnici.

Jak chcete snížit ceny pražských bytů, aby byly dostupnější?

Problém je to velký a je nutné k němu přistoupit z více stran najednou. Zásadní je věnovat se straně nabídky, na trhu není dost bytů. Podpora nabídky spočívá v odbrzdění brownfieldů.

V širším centru jde o 950 hektarů. Zrychlíme stavební řízení pomocí digitalizace. Samo o sobě to ale nestačí, protože byty by mohli skoupit spekulanti a nedostalo by se zase na místní obyvatele.

Dalšími nástroji je proto řešení problémů se sdíleným ubytováním typu AirBnB, podpora družstevního bydlení, využití peněz z fondu sociálního bydlení, který chystá vláda místo zákona o sociálním bydlení. Jsou to peníze navíc a byla by škoda, kdyby je Praha nechala ležet. Mým cílem je vyřešit dostupnost bydlení pro všechny. Vyjmenované kroky můžeme připravit během prvního roku.

V programovém prohlášení stojí: „Provedeme kompletní digitální úklid a konsolidaci dat.“ Co to znamená?

Jedná se o to, aby úředníci nemuseli trávit čas přepisováním dat z jednoho systému do druhého. Nebude to přímo vidět zvenčí, ale je to zásadní pro zefektivnění chodu úřadu. A to by už mělo být vidět.

Kdy nastane doba, že občan přijde na úřad jen jednou, a pak už by obíhaly dokumenty samy?

V některých případech bude záležet na změně legislativy. U jiných, jako je placení poplatků za psa, žádost o zábor pro zahrádku hospody, pro přihlášení dítěte do školky, se to budeme snažit udělat co nejdříve.

Jak bude Praha vypadat za čtyři roky?

Chci Prahu rozhýbat, připravit dopravní investice, Praha bude komunikovat s občany elektronicky, ale i jinak, informace se nebudou tajit a vysázíme nové stromy, abychom ochladili město v letních vedrech. A bude ideálně schválený metropolitní plán.

Milion stromů za osm let – kam s nimi?

Všude, kde to půjde. Viděl jsem v Barceloně i v Kodani stromy i ve velice úzkých ulicích, kde to podstatně zvyšovalo kvalitu prostoru i chlazení města. Nejde totiž jen o estetiku, ale i o adaptaci na klimatickou změnu. V létě se nám město přehřívá a stromy fungují jako přírodní klimatizační jednotka o výkonu kolem 7 kW. To je potřeba využít, protože ne všechny problémy města jsou řešitelné pomocí moderních technologií.

Celý rozhovor najdete v sobotním vydání deníku Právo.

Reklama

Výběr článků

Načítám