Věznice v Česku jsou opět přeplněné. Co s tím budete dělat?

Věznice jsou obsazené na 107 procent a musíme hledat cesty z hlediska věznic i z hlediska druhů ukládaných trestů. Apeloval jsem, aby byl častěji ukládán trest domácího vězení, málo se také ukládají peněžité tresty.

Třeba pachatelé dopravních nehod často od soudu odcházejí s podmínkou a zákazem řízení. Ta podmínka se často může přeměnit na nepodmíněný trest. Kdyby na začátku dostal místo podmínky peněžitý trest, který by se okamžitě pocítil, tak by v budoucnu nehrozilo přeměnění v trest výkonu odnětí svobody.

Bez výstavby zcela nového areálu se do budoucna neobejdeme

Chceme proto zjednodušit pravidla pro ukládání peněžitých trestů.

Uvažujete kromě toho o výstavbě nové věznice?

Nic jiného nám ani nezbude. Naše věznice jsou velmi letité, v posledních desítkách let se tady žádná nevybudovala a některé pamatují rakouské mocnářství. Reálně o tom uvažujeme a chceme projekt na výstavbu nové a moderní věznice rozjet.

Kde by mohla být? Peníze na výstavbu budou?

Uvažujeme o nějakých lokalitách, ale o konkrétním místě bych zatím nemluvil. Peníze určitě budou.

A půjde tedy o nové zařízení?

Mělo by to být jedno nové zařízení a paralelně musíme uvažovat o rozšíření některé ze stávajících věznic, pokud to prostorové možnosti dovolí. Ale bez výstavby zcela nového areálu se do budoucna neobejdeme.

Můžete třeba prozradit, jestli přichází v úvahu výstavba věznice s přísnějším typem ochrany nebo třeba pro ženy?

I ženská věznice je něco, co bychom potřebovali.

Před měsícem se po letech rozjel systém elektronických monitorovacích náramků. Kolik lidí je nosí a jak zatím funguje?

K dnešku (čtvrtek) ho má nasazeno zhruba 65 lidí, což je trochu méně, než jsme předpokládali na začátku, ale pohybujeme se v desítkách odsouzených. Zatím kromě dílčích technických problémů, které byly ihned vyřešeny, systém funguje bezvadně. Zaznamenali jsme falešné poplachy, ale v zásadě to nevyvolalo žádný zásadnější problém.

Už někdo porušil podmínky trestu?

Byly zaznamenány případy, kdy někdo přišel domů o pár minut později, než mu bylo předepsáno. Je to relativně bagatelní porušení, které ale musí být řešeno, zda trest domácího vězení nepřeměnit.

Máme první případy porušení režimu elektronických náramků

Ale ukazuje to, že systém funguje velmi dobře a že jsme ta porušení schopni odhalit.

Znamená to, že se teď na tyto případy musí podívat soud?

Samozřejmě. Budeme muset vytáhnout z počítače trasu a pohyb té osoby těsně předtím, než došlo k tomu porušení, a pak to budou muset soudci vyhodnotit.

Ministerstvo slíbilo, že připraví novelu zákona o soudcích, který se má týkat jejich výběru, hodnocení nebo kariérního postupu. V současnosti se ozývají hlasy, že je výběr soudců v podstatě paralyzovaný. Kde je problém?

Problém má několik rovin. Dnešní zákonná úprava je velmi kusá a způsob výběru soudců v zásadě neřeší. Říká jen, že musí mít složenou odbornou zkoušku, musí mu být 30 let a navrhuje ho ministr spravedlnosti a jmenuje prezident.

Nicméně nejsou tam stanovené povinnosti z hlediska okruhu lidí, kteří se tím soudcem mohou stát. Druhý problém se týká čekatelů. V minulosti na tato místa nastupovali studenti po dokončení právnické fakulty, odkroutili si tři roky, složili zkoušku, a když byli úspěšnější, tak byli navrženi ke jmenování. Když to spočítáme, tak končili školu v 25 letech a tři roky čekatelovali. Jenže tehdy byl minimální věk soudce 25 let.

Nyní činí 30 let a znamená to, že se soudcem nestane ihned jako dřív. Čekatelé jsou také poměrně mizerně placení. O lidi justice mnohdy přichází.

Bude zákon zahrnovat také hodnocení práce jednotlivých soudců?

To bude neuralgický bod, protože mě od toho někteří zrazují. Přesto tam chceme hodnocení soudců nastavit, ale tak, aby nemohlo být zneužito k nějakému politickému ovlivňování fungování soudní moci.

Po vzoru slovenské úpravy by ho dělali samotní soudci, předem vybraní a nejdůvěryhodnější. Nebude tak do toho zasahovat moc výkonná a odpadlo by tak riziko prolínání moci soudní a výkonné.

Jak si mám hodnocení soudců představit? Když jim nadřízený soud zruší rozsudek, tak budou mít minusové body?

To by bylo velmi zjednodušené a systém bude mnohem složitější. Tady jde spíš o to, jak rychle jsou schopni rozhodovat kauzy a zejména nakolik přesvědčivě jsou schopni závěry zdůvodňovat. Nejde o to, že se rozsudek zruší, ale z jakého důvodu se zruší.

Hodnocení povede ke kariérnímu růstu, nebo jaký bude jeho význam?

Dalším z cílů je nastavení podmínek, za jakých soudce může postoupit z okresního soudu na krajský, vrchní a pak na nejvyšší. Dalším prvkem může být, kdo se může nebo má stát předsedou soudu. Samozřejmě vedlejším důsledkem může být, že se v rámci hodnocení odhalí soudci, jejichž rozhodování nedosahuje takových kvalit, jaké bychom očekávali.

To znamená, že rozhodují pomalu nebo nepřesně. To ale není primární důvod.

Co kdyby se při hodnocení zjistilo, že hodně soudců dělá práci špatně?

Předesílám, že v rámci hodnocení by určitě nedošlo k výrazné obměně soudců. Ty případy, kdy by někdo dosahoval nevyhovujících výsledků, to budou jednotky.

Očekáváte kolem toho nějaké střety, když jste to označil za neuralgický bod?

Samozřejmě že někteří soudci to nechtějí. Ze strany soudců zaznívá obava, že to může být bič, který proti nim bude zneužit. Další rovina je ústavně-právní, protože Ústavní soud již jednou právní úpravu zrušil. Pak je riziko, že do toho vstoupí politická rovina.

Chtěl byste rozšířit okruh právnických profesí, z kterých by vzešli noví soudci?

V zásadě přicházejí do úvahy dvě cesty, které by se mohly kombinovat. Zaprvé to je výběr z řad čekatelů a za druhé vtáhnout do justice lidi zvenčí a pokud možno právnickou elitu.

Pokud to bude elita z řad právníků, tak to problém není, protože mají složenou odbornou zkoušku, která je rovnocenná s tou, kterou musejí absolvovat soudci.

Nicméně problém třeba je ve správním soudnictví, protože do soudcovského stavu nedokážeme dostat někoho, kdo je třeba špičkový právník nebo působí jako akademik, ale tu zkoušku nemá a nemá ji jak složit, protože nemůže být současně advokátním koncipientem nebo asistentem soudce.

Pro tyto lidi je nyní soudcovská profese uzavřená. Budeme se zamýšlet i tímhle způsobem.

V týdnu jste kvůli novele měl první velké jednání se zástupci soudců. Jak vypadalo?

V zásadě se tam potkaly dva různé názory, které dneska v justici jsou. Část soudců, zejména předsedů krajských soudů, preferuje čekatelský model a druhá část je pro ten výběr lidí zvenčí. Myslím si, že zákon snese obě varianty, ale musí tam být jasná pravidla.

Kolik si dáváte času?

Harmonogram máme nastavený, že by měl být zákon napsaný, představený veřejnosti a poslaný do připomínkového řízení v prvním čtvrtletí příštího roku. Reálně by mohl platit v roce 2020 nebo 2021.

Co zákon o státních zástupcích, kterou představil váš předchůdce Robert Pelikán. Potřebuje i tato soustava reformu?

Zákon s koncem volebního období spadl pod stůl. Já aktuálně nový zákon dělat nechci a řeknu na rovinu, že mám pocit, že ani státní zástupci už zákon nechtějí. To, co do něj na počátku vkládali, se postupem času vytratilo. Chtěl bych jít cestou novely současného zákona, která by měla posílit nezávislost státního zastupitelství na politických vlivech.

Co si pod tím máme představit?

Jednou z věcí je posílení transparentnosti při výběru státních zástupců a zejména nastavení pravidel pro výběr vedoucích státních zástupců.

Ruku v ruce s tím by mělo přijít zavedení funkčního období vedoucích státních zástupců, dnes jsou v zásadě jmenováni na dobu neurčitou.

Chci nastavit pravidla pro hodnocení soudců

Mohlo by to být třeba sedm nebo deset let s možností opakování mandátu. Druhou změnou, která by měla posílit jejich nezávislost na ministrovi, je to, že by mohli být odvolání pouze v důsledků rozhodnutí kárného senátu. O jejich odvolání by rozhodoval Nejvyšší správní soud, a nikoliv ministr spravedlnosti. To je výrazný prvek pro depolitizaci státního zastupitelství.

Potkal jste se s hlavními státními zástupci Pavlem Zemanem, Ivo Ištvanem a Lenkou Bradáčovou?

Setkal, ale delší rozhovor jsem zatím vedl pouze s Pavlem Zemanem. V případě vrchních státních zástupců k tomu zatím nebyl prostor.

Vy můžete odvolat vrchní státní zástupce, tedy pana Ištvana a paní Bradáčovou. Jaká je jejich pozice?

V tuhle chvíli na těchto postech nevidím prostor pro změnu.

Neplánuje nejvyšší státní zástupce Zeman svůj odchod? V minulosti média spekulovala o tom, že by se mohl stát šéfem chystaného Úřadu evropského veřejného žalobce.

Doufám, že skončit nechce, a nic takového mi neříkal. Myslím si, že by to pro státní zastupitelství bylo velké ochuzení.

Když jste byl v polovině července jmenován do funkce, tak premiér Andrej Babiš uvedl, že můžete být ve funkci dlouho, ale bude záležet na tom, jak budete pracovat. Jak vidíte svojí pozici po třech měsících ve funkci?

To je těžká otázka, zatím nemám žádný vnější signál, že bych měl být ministrem jen na nějakou krátkou dobu nebo že by se blížilo něco, co by moje působení mělo zásahem zvenčí ukončit. Na druhou stranu pokud by se to stalo, tak by se mi život určitě nezhroutil.

Přišel jste z Legislativní rady vlády. Bylo cílem vaší kariéry, že se stanete ministrem spravedlnosti?

Nebylo, opravdu to přišlo ráz naráz. Měl jsem času na rozmyšlení velmi málo a při rozhodování jsem řešil to, co je třeba udělat. Bral jsem to jako výzvu a dotažení věcí, na kterých jsem se v minulosti podílel třeba z hlediska tvorby právní úpravy. Jde třeba o oddlužení nebo další předpisy. Určitě nemám žádné další velké politické ambice.

Kde byste chtěl, aby byla česká justice za tři roky, na konci volebního období?

Byl bych rád, kdybych odcházel s pocitem, že se podařilo posílit důvěru v českou justici. Obecně myslím, že soudy i státní zastupitelství fungují dobře. Byl bych rád, kdyby během pár let i nesoudcovský personál v justici byl odměňován odpovídajícím způsobem.

Nyní jsou platy na úřednických pozicích nízké?

Je naprosto nedůstojné, aby zapisovatelka měla základní plat 16 tisíc korun hrubého, protože lidi pak na soudy nepřicházejí.

Potřebujeme také, aby lidi v justici zůstali a nechodili pracovat někam za kasu, kde jim nabídnou víc peněz.

Zvýší se platy těchto lidí třeba už v příštím roce?

Podařilo se nám získat patnáct procent prostředků navíc a teď řešíme, jak je rozdělit mezi ty skutečně potřebné. Je to věc, která kdyby se neřešila, tak může ohrozit samotné fungování justice.