Článek
„Máme hodně práce po celé republice,“ říká mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (GŘ HZS) Václav Peltan k výjezdům na zamrzlé plochy.
„Kolegové evidují spoustu případů, kdy jedou za lidmi, kteří se propadli do tenkého ledu. Podcenili led, nedokázali ho odhadnout. A bohužel máme i případy smrtelných událostí,“ dodává.
Jen před několika dny stály zimní radovánky na ledě život pětačtyřicetiletého muže. Na Vranovské přehradě se pod ním probořil led, z chladné vody se nedokázal vlastními silami dostat a s nikým dalším na místě nebyl.
To je přitom podle hasičů jedno ze základních pravidel pohybu na zamrzlé hladině. „Je třeba mít s sebou někoho, kdo v případě proboření zvládne pomoci nebo přivolat složky integrovaného záchranného systému,“ potvrzuje Klára Ochmanová z GŘ HZS.
Deset je minimum, na bruslení nejlépe 15 cm
Na stojaté vody je podle hasičů možné se vydat, až když venkovní teploty klesají pod bod mrazu alespoň po dobu 10 dní. „Ani za těchto podmínek ale nelze považovat led za bezpečný na celé ploše,“ upozorňují.
Je potřeba si nejdříve zkontrolovat jeho stav a tloušťku. Ideální je čirý led, spíše než mléčný či zakalený, bez velkých vzduchových bublin a širokých prasklin.
„Ideální tloušťka ledu je od 10 centimetrů dál, ta už jednotlivce, řekněme, unese. Pokud má led méně, už je pro nás nebezpečný,“ říká Peltan. Bezpečné číslo pro aktivní pohyb na ledě, tedy bruslení, je podle odborníků ale až 15 centimetrů. „Pro kolektivní sporty, jako je větší skupinové bruslení nebo hokej, by měl být 20 až 30 centimetrů tlustý led,“ dodává Peltan.

