V senátních volbách dominovala ODS a levice s ANO propadly. O čem to svědčí?

Volby by dopadly dost jinak, kdyby byla účast 70procentní. Ukazuje to spíš, že ODS je silou, která kombinuje svou podporu, která je teď kolem 15 procent, a taky velkou angažovanost proti této vládě. Ta chybí ostatním opozičním stranám. Ukazuje se, že k ODS se vrátila část lidí, která v roce 2013 třeba volila ANO. Jak se ANO začalo stávat levicovějším, objevily se problémy s trestním stíháním a oligarchickým charakterem, tak se voliči vrátili k ODS.

To jsou věci, které potlačují třeba evropské směřování ODS?

Historicky vždycky platilo, že voliči ODS jsou výrazně proevropštější než strana. Průměrný volič ODS preferuje přístup k Evropě, který symbolizuje Fiala spíše než skupina kolem Václava Klause ml. Může tam být třetina voličů, která je výrazně euroskeptická, ale další jsou kritičtí k Evropě, ale ne natolik, aby chtěli vystupovat. Pořád platí, že vztah k EU je mezi voliči ODS vstřícnější než třeba u voličů levice.

Co ukázaly komunální volby v celostátním měřítku? Odpovídají pohyby voličů loňským volbám do Sněmovny?

V celostátním měřítku se toho z komunálních voleb moc usuzovat nedá. Když se podíváme na ANO, tak to obhájilo celkově v komunálu pozice z roku 2014. Ale už tehdy bylo skoro tak silné jako dnes. Vypovídá to tak možná o nějaké stagnaci. Potvrdilo se, že se přesouvá do levicovějších měst. Posílilo ve městech jako Litvínov a Ostrava a ztrácí v bohatších metropolích a v bohatších městech jako Liberec. Tím nechci říct, že je ANO čistě levicové, ale volí ho elektorát, který kdysi preferoval ČSSD. Tito lidé prostě asi často volí nejkompetentnější nepravicovou stranu. Celostátní smysl solidního výsledku ODS bych nepřeceňoval. Ve městech chodí ke komunálním volbám vzdělanější voliči a pravicové strany jsou tím zvýhodněny. Ale potvrzuje se volný pád TOP 09. Strana byla konkurenceschopná jen v koalicích.

Co levice?

Rozklad tradiční levice pokračuje, ztrácí vnímané kompetence jak na státní úrovni, tak i v části regionů. Záleží hodně na poctivosti v jednotlivých radnicích. Jestliže v některých městech ČSSD uspěla, ale jen o pár kilometrů dál propadla, tak to není jen o celostátní politice, ale i o regionálních lídrech.

Změnilo se pro ANO něco zásadního?

Zajímavé je zjištění, že ANO je hodně poškoditelné novými lokálními sdruženími. V řadě měst, i v těch krajských nebo okresních, tato sdružení Babišovo hnutí vytlačila a jeho sílu redukovala.

Dá se tedy říct, že se karty obracejí?

Myslím, že Andreji Babišovi volby ukázaly strop okolo 30 procent a riziko, že k němu či nad něj se může dostat při kombinaci dobré demografie dané oblasti a důvěryhodného lídra. To je příklad Ostravy. To samozřejmě ukazuje i rizika strany do budoucnosti - velké odchody, konsolidace stran napravo od středu, propad při absenci mobilizace typu „referendum o Babišovi” v roce 2017. Ale zatím mají štěstí, že levicové strany v Česku nejsou levicové a pravicově liberálním chybí kromě kritiky autoritářství i vlastní uvěřitelná vize.

Sociolog Daniel Prokop

Sociolog Daniel Prokop

FOTO: Petr Horník, Právo

Proč se příliš nedařilo SPD?

Extremisté moc neuspěli, protože v regionálních volbách mohou poptávku po volbě mimo establishment uspokojit lokální sdružení, která mohou být někdy taky i docela radikální. Když protest přeberou lokální sdružení, tak oni neuspějí. A taky je hodně volí lidé z těch zhruba 50 procent, kteří se komunálních voleb neúčastní.

Odpovídají výsledky v krajských městech náladám v celém kraji, jak tomu bývalo dřív?

Kdyby se zvedla účast o dvacet procentních bodů, jak tomu bývá u sněmovních voleb, tak by levice posílila a někde i ANO. Například v Praze levicovější voliči ze sídlišť zřejmě k volbám moc nepřišli. ANO zde získalo jen těsně nad 20 procent hlasů, přestože sem napnulo kampaň. Na zvrácení postojů velmi negativně naladěných lidí ze starších a centrálních čtvrtí by potřebovalo přes 30 procent, což se mu často dařilo minule. To je klíč jeho pražského neúspěchu. Zároveň tu ale neuspěla levice - lidé, kteří kdysi volili ANO, ČSSD a KSČM, asi zůstali častěji doma. Nebo i část z nich volila nová hnutí jako Praha sobě.

Jaké hlasy sbírala Praha sobě?

Ta byla z hlediska svých možností nejúspěšnější, protože na svou stranu získala nejvíc voličů, kteří před volbami zvažovali dát hlas jí nebo jiné straně s podobným profilem. Ve sněmovních volbách by se rozdělily hlasy Prahy sobě ve prospěch liberálních partají, jako je TOP 09, Piráti, zelení. Tato uskupení by celkově dopadla lépe. Dá se říct, že když Piráti dostali v Praze 17 procent v konkurenci s Prahou sobě, svědčí to už o nějaké síle. ANO by tu dnes asi mělo problémy vyhrát i sněmovní volby.

Výsledek Pirátů vás nepřekvapil?

Většina analytiků očekávala v Praze výsledek Pirátů kolem 20 procent, z výzkumů se dalo odhadovat kolem 18 až 19. Takže spíš ztratili. Překvapením je tak zisk Prahy sobě i koalice kolem TOP 09 Spojené síly. Ta pro hodně lidí byla stranou druhé volby, takže se jí podařilo odvrátit zčásti rizika, s nimiž do voleb vstupovala. Jedním z důvodů asi byl ten, že se ta hlavní kampaň orientovala mezi hlavní soupeře ODS a Piráty.

Takže ODS svou kampaní pomohla konkurenci?

Pokud ODS svou negativní kampaní Pirátům někoho odehnala, tak to bylo k Topce a Praze sobě. Ztratila tím liberální pravicové voliče, kteří váhali mezi ODS a TOP 09. Ta negativní, trochu autoritářská kampaň ODS proti bezdomovcům a anarchii v Praze byla pomýlená, protože cílila na typické neúčastníky.

To se ani nepodařilo odsát elektorát extremistům?

Nemyslím si, protože třeba SPD skončila přesně na svém nejpravděpodobnějším výsledku. Negativní kampaň má smysl ve volbách s vysokou účastí, které jsou hodně polarizované. A můžete tedy pasivní lidi mobilizovat proti odpůrci, ačkoli vás přímo nemilují. V obecních volbách s účastí 40 procent riskujete, že tito lidé nepůjdou volit. Zvlášť když to je kampaň cílící trochu na nižší pudy a elektorát, který se často voleb druhého řádu neúčastní. Anebo že se přeskupí ke konkurenci. Ta kampaň mohla vést k tomu, že dvě hlavní síly, ODS a Piráti, vlastně dostaly trochu méně, než mohly. Obě si myslely na 20 procent. Proto byl výsledek Prahy sobě a TOP 09 nad očekávání.

Jaké měla ODS před volbami vyhlídky?

Vítězství ODS není minimálně v Praze nijak bombastický výsledek. Pokud má celostátně 15 procent, přičemž ke komunálním volbám chodí spíš pravicovější voliči a nemá oproti Pirátům takovou konkurenci v oblastních sdruženích, tak by měla mít minimálně těch 20 procent. V Brně ale svůj potenciál naplnila víc.

Proč?

Při porovnání kampaní ODS Prahy a Brna se ukázalo, že efektivnější je ten fialovský styl, díky němuž pak soupeří na pravici. V Brně ODS naplnila volební potenciál ze dvou třetin a v Praze jen asi z poloviny. V Brně byla kampaň solidnější, zaměřená na dopravu a lokální témata. V Praze byla autoritářský orientovaná proti bezdomovcům v tramvaji, anarchii, proti Pirátům, s nimiž ale ODS nesdílela moc nerozhodnutých voličů, takže jim nemohla nic ubrat. Ale úspěch pro ODS je, že se i v řadě chudších ale vrátila na hodnoty okolo osmi až 10 procent.

Jak promarnila ČSSD svou příležitost?

ČSSD propadla, protože vůbec nedokázala zařadit nějaká ta lokální sociální témata.

Pražské MHD zdarma snad není dostatečně levicové lokální téma?

No, ale důchodci ho už mají. A pro pracující to je zase dost rovnoměrná investice, která jde i bohatým a celkově se zaplatí z daní. Podle mne by bylo lepší téma bydlení a obnovy sídlišť. A samozřejmě nedělat řadu let čachry s dozorčími radami. Lídr soc. dem. Landovský tady dost doplatil na to, za co sám nemohl.

ANO mělo mít snad 20 procent, k tomu mohutná a drahá kampaň. Jak to, že skončilo na chvostu?

Důvodem je nedostatečný úspěch na sídlištích. Potřebovali tam kolem 30 procent a dostali jen něco přes 20 procent. Osobně mi připadá, že ani Petr Stuchlík jako mladý zrychlený člověk z finančního světa poskytování půjček nebyl pro sídlištního voliče ANO ideální volbou. Ale data pro to nemám.

Stává se z Pirátů etablovaná strana?

Piráti a jejich koalice dostali ve volbách přes 500 mandátů, z toho asi polovinu strana samostatně. Což je velké posílení a výrazně lepší výsledek než u druhé komety minulých voleb - SPD. Ale v menších obcích a městech jsou pořád skoro na nule. Je to přitom strana, která by teoreticky nemusela být slabá ani v obcích, ale nemá na to dostatečně robustní strukturu, tak může až na výjimky kandidovat jen ve velkých městech. Nové strany ANO, Piráti a SPD jsou strany velkých měst. To je trošku může omezovat. Možná jim bude chybět nějaký nový zdroj politiků, až se ti staří opotřebují. Na druhou stranu, když vládnete ve dvaceti městech, tak stranu spíš nějak ukočírujete, aby se vám tam nestávaly skandály, než když máte zastoupení v každé obci. Pro antikorupční strany, jak se prezentují, je možná koncentrace vládnutí výhodnější.

Kde loví Piráti?

Od sněmovních voleb se mnoho nezměnilo. Jsou nejsilnější stranou pro skupinu do 35 let. Mají mladé vzdělanější voliče, ale jsou dost závislí na účasti, tedy jestli mladší skupiny přijdou. Relativně silní jsou i u voličů do 45 let, kteří jsou už docela spolehliví a které převzali Topce, čímž ji destruují. Ale to, že v některých částech Prahy a dalších měst uspěli na úkor ČSSD, naznačuje, že oslovili kampaní i starší voliče. Také jim svědčí parlamentní opozice, protože v současné vládě je hodně lidí napojených na systém velkého byznysu a lobbistické orgány. Z hlediska toho, co reprezentují v politice, jim to pomáhá.

Různé koalice lidovců, STAN a TOP 09 se osvědčily. Měly by tedy tyto strany spojit síly?

Když si vezmete Prahu a Brno, tak se jednoznačně ukázalo, že ty koalice budou muset začít vznikat. Topka samotná už bude mít velké existenční problémy. KDU-ČSL by ještě regionální volby utáhla sama, ale kdyby se spojila s TOP 09 a STAN, tak by mohly dosáhnout až k 20 procentům a pravděpodobně by porazily i ODS. Takhle Topka i STAN vypadly, byla to promarněná šance být dominantní v politice v Brně. Podobně třeba kdyby se spojili Piráti, zelení a Žít Brno, tak by ovládli mladší liberální části politiky a jsou dominantní silou s až 20 procenty. I spojení zelených a Žít Brno by vytvořilo sílu okolo sedmi až 10 procent. Takto předali tu dominanci ANO, ODS a dalším stranám a samostatně se do zastupitelstva nedostali.

Pokud by v Praze vznikla koalice Společné síly, Praha sobě a Pirátů - kterým voličům těch stran by se to líbilo a kterým ne?

Na to se nikdo neptal. Ale z překryvů potenciálů těch stran ve výzkumech pro ČT lze usuzovat, že jsou si výrazně blíž než třeba Společné síly, ODS a ANO. Takže by tato koalice měla asi vyšší důvěru.

Jak moc je komunální politika důležitá pro strany na celostátní úrovni?

Podle mne se to podceňuje a vliv tam je velký. V Ostravě se ČSSD dostala k pěti procentům i proto, že zde před volbami 2014 vystrnadila úspěšného primátora, a i potom se chovala personálně podivně. Kousek dál v Karviné dostala přes 40 procent. Do voleb ji vede Jan Wolf, ekonom dříve pracující v bance, kterému jde věřit kompetence při vedení města. A nezmítají se v hádkách. Obecně si myslím, že budoucnost ČSSD je v kombinaci těchto politiků, jako je i plzeňský hejtman Bernard, a lídrů, kteří zosobňují levicové, ale ne národně-konzervativní autoritářské myšlenky. Tam je konkurence fakt velká a českým voličům jde o kompetence řídit, které zde trochu postrádají.

Jak moc se podařilo letos v kampani cílit na témata, která dané regiony tíží?

Myslím, že to bylo jasně vidět v Praze, kde opravdu dominovala v kampaních dvě nejpalčivější témata - bydlení a dopravy. A podobné to bylo i v Brně. V Ostravě bych dle našich výzkumů pro ČT čekal víc orientaci na kvalitu životního prostředí, což je tam velký problém. Pár stran se to pořád snažilo urvat přes sociálně vyloučené, což je ale méně rezonující téma než před čtyřmi roky a tolik nemobilizuje. A taky tyto strany dost málo naplnily svůj volební potenciál. Ostatní se těžko popisuje, protože každou obec trápí něco jiného.

Jak se volí v obcích, kde se jejich problémy dlouhodobě neřeší?

Myslím, že velkým problémem je chudoba některých krajů a vnitřní periferie, tedy vzdálenost obcí od regionálních center. V obcích jako Osoblaha se kombinuje vše z tohoto - exekuce, vyloučené lokality, nezaměstnanost, 50 minut do okresního města. A taky tam vyhráli extremisté. Ale není to nutnost. V Moravskoslezském kraji jsou podobně chudší vesnice, které se zaměřují na strategický rozvoj města a komunitní život, kde SPD a KSČM totálně vyhořely.