Sedmatřicetiletý Hřib pochází z rodiny architektů, jeho otec projektoval rekonstrukci budovy České národní bankyPraze. Hřib se rozhodl pro jinou cestu a vystudoval všeobecné lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Studium dokončil v roce 2006, ale medicíně se nikdy nevěnoval. Zaměřil se na oblast informatiky a byznysu, zabývá se výzkumem v oblasti efektivity a kvality veřejných služeb.

„O osudu naprosté většiny pacientů totiž nerozhoduje dostupnost nejmodernějších přístrojů. Je to celková atmosféra procesu léčení, složená z lidí, techniky, prostředí a okolí, které jim dá sílu k uzdravení,“ tvrdí Hřib.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš (vlevo) a lídr pražské kandidátky Zdeněk Hřib

Předseda Pirátů Ivan Bartoš (vlevo) a lídr pražské kandidátky Zdeněk Hřib

FOTO: Petr Horník, Právo

V roce 2008 pracoval jako vedoucí sekce informatiky ve státním ústavu pro kontrolu léčiv, před pár lety se jako konzultant ve společnosti Aquasoft podílel na projektu elektronického receptu eRecept.

Šest let je ředitelem obecně prospěšné společnosti Institut pro aplikovaný výzkum, edukaci a řízení ve zdravotnictví. Letos v lednu se stal členem správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).

Chybí mu zkušenosti, tvrdí Pospíšil

Hřib je ženatý a má tři děti. Pochází ze Slavičína na Zlínsku, což vnímá jako svoji výhodu pro vedení Prahy. „Žiju tady 19 let, vychovávám tu tři děti a bydlel jsem na různých místech Prahy. Možná naopak jako výhodu vidím to, že nejsem striktně vázaný ke konkrétní městské části, takže jsem celopražský,” řekl Novinkám Hřib.

Praha podle něj vždy přitahovala talenty z celé republiky a navíc už mimopražské primátory měla. To, že Pražané například vyčítali Krnáčové, že je z Bratislavy a Prahu nezná, bylo podle něj způsobeno spíš jejím vlastním nastavením. „Myslím, že Adriana Krnáčová nikdy nevnímala Prahu jako svůj domov, proto se často vyjadřovala o Pražácích jako o 'nich', neříkala 'my',” připomněl Hřib. Jeho případ to prý není.

Členem Pirátů se stal v dubnu 2017, ale už v roce 2014 za ně jako nestraník kandidoval do pražského zastupitelstva, tehdy neúspěšně. Od roku 2016 je expertem Pirátů na oblast zdravotnictví.

Právě Piráti trvají na tom, aby se Hřib stal primátorem. Důvod vidí v tom, že skončili na druhém místě, i když velmi těsně. Praze Sobě a Spojeným silám pro Prahu nabízejí po čtyřech radních, Pirátům by připadla dvě křesla v radě. Kandidát na primátora za Spojené síly pro Prahu Jiří Pospíšil ale Hřibovi vyčítá nezkušenost s politikou.

„Myslíme si, že primátorem by měl být zkušený člověk,” míní Pospíšil, který má s politikou bohaté zkušenosti. Dvaačtyřicetiletý europoslanec je zároveň a předsedou TOP 09.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS)

Pospíšil ještě jako ministr spravedlnosti za ODS

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Pospíšil (42) - rodák z Chomutova vystudoval Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Absolvoval v roce 1999. „Nejsem rodilý Pražák, ale v Praze léta žiji, starám se zde o muzeum a mám zkušenosti i z jiných oblastí politiky. Myslím, že to bude pro budoucího primátora v této těžké situaci výhodou,” řekl Novinkám. Pospíšil v posledních letech úzce spolupracuje s mecenáškou umění Medou Mládkovou, která stojí za Museem Kampa.

Trvalé bydliště má v hlavním městě asi rok, ale v Praze žije přes deset let. Už před šestnácti lety působil ve Sněmovně, v roce 2002 se stal poslancem za ODS a byl jím až do roku 2014, kdy odešel do Bruselu v barvách TOP 09 a STAN. V letech 2012 až 2013 byl místopředsedou Sněmovny.

Ve vládách Petra NečaseMirka Topolánka zastával funkci ministra spravedlnosti a byl předsedou Legislativní rady vlády. Po skandálu s podezřelým udělováním titulů v roce 2009 řídil jako děkan Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Do nejužšího vedení ODS se dostal v roce 2010, když ho delegáti zvolili místopředsedou partaje.

Odchod z ODS

V roce 2012 ho premiér Nečas prakticky z hodiny na hodinu odvolal s odůvodněním, že má problém s vysokými finančními nároky jeho resortu. Lidé ještě v týž den uspořádali demonstrace na Pospíšilovu podporu.

Do vysoké politiky za ODS se už nevrátil. Po mimořádném kongresu v lednu 2014, na němž se neúspěšně ucházel o post místopředsedy, ze strany odešel. Své rozhodnutí zdůvodnil ztrátou důvěry. Pospíšil je svobodný a bezdětný.

Čižinský proti předražené radnici

Posledním adeptem na post pražského primátora je Jan Čižinský (40). Starosta Prahy 7 se „proslavil“ před šesti lety, kdy vyvolal referendum o nové radnici za 1,4 miliardy korun, což by znamenalo značné zadlužení.

Na Praze 7 to tehdy prosazovala ODS, jenže jednání zastupitelstva začal pravidelně navštěvovat jeden občan a dost se hlásil o slovo. Učitel dějepisu, společenských věd a latiny na malostranském gymnáziu, člen KDU-ČSL Čižinský dokázal spolu se zelenými vyvolat místní referendum, které radnici odmítlo. Sám stával u petičních stánků. Pak v roce 2014 s Prahou 7 sobě poprvé vyhrál volby se 44 procenty, letos to už bylo 55 procent.

Jan Čižinský a Praha na schodech magistrátu

Jan Čižinský

FOTO: Petr Janiš, Právo

Zároveň Čižinský působil v městském zastupitelstvu, ač v koalici, vymezoval se proti některým plánům. Vloni se stal poslancem za KDU-ČSL, na preferenční hlasy přeskákal pražského lídra lidovců Daniela Hermana, který se do Sněmovny nedostal.

Čižinský se rozhodl, že úspěch z Prahy 7 přenese na celou Prahu, pozastavil členství v KDU-ČSL a založil hnutí Praha sobě. S dobrovolníky nasbíral pro kandidaturu podpisy od 97 tisíc Pražanů.

Podle pražského rodáka Čižinského není Praha jako rodné město tím nejdůležitějším kritériem pro její vedení. „Důležité je, aby to byl poctivý člověk, který v komunální politice dokázal něco změnit,” míní Čižinský.

Vystudoval historii a latinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Dělal rovněž asistenta poslance a později poradce ministra a předsedy Legislativní rady vlády Cyrila Svobody a asistenta poslance a bývalého ministra zemědělství Mariana Jurečky.