Chemikálie včetně pesticidů se do vody dostávají ze zemědělské výroby, hlavně když se v blízkosti zdroje vody na polích hnojí. Déšť pak látky spláchne a vsáknou se do půdy.

Pro škodlivé látky ve vodě platí sice určité limity, podle ředitele nejsou ale někdy dostatečné, navíc se nedaří je vždy dodržet. Příkladem jsou pesticidy, pro které je nejvyšší přípustná hodnota 500 ng/l (nanogramů na litr), ve skutečnosti však na lidský organismus působí bezprahově, to znamená v jakémkoli množství. Z vody se odstraňují obtížně, zvlášť když je jich v surové, neupravené vodě příliš mnoho.

Například v nádrži Švihov, ze které jde voda do úpravny Želivka pro zásobování Prahy, jich bývá přes 1000 ng/l. Před několika lety tam odborníci naměřili až 3000 ng/l metazachloru, což je jeden z pesticidů.

Zemědělství by se mělo změnit

„Problémem je, že užívání pesticidů vrcholí ve stejné době jako látky ze sinic,“ řekl Pivokonský. Nebezpečné produkty sinic totiž při úpravě vody prakticky blokují čistící proces. Pesticidy se sice dají odstranit aktivním uhlím, pokud jsou ale ve vodě zároveň látky ze sinic, póry v aktivním uhlí se ucpou a pesticidy tak ve vodě zůstanou. Podle Pivokonského je nutná změna přístupu k zemědělství. „Možná by se kolem Želivky nemusela kukuřice a řepka pěstovat,“ řekl.

Ilustrační foto

Ilustrační foto.

FOTO: Jaroslav Soukup, Novinky

Kvůli zvyšování teplot a činnosti člověka bude podle ředitele ústavu sinic v nádržích ještě přibývat. Jejich produkty zvané AOL (Algal Organic Matter), které vrcholí v době vodního květu, se v poslední době velmi často objevují v nádržích Švihov a Sedlice u Želivky.

„My je tam pro experimentální účely chodíme sbírat. Dají se sbírat lopatou z hladiny,“ řekl Pivokonský. Mezi AOL patří široké spektrum látek. Jsou toxické a při pokusech je odstranit způsobují zásadní poruchy technologie. Podle ředitele ústavu v podstatě zablokují srážecí proces, takže látky, které se mají vysrážet, zůstanou rozpuštěné a projdou filtrem do další fáze úpravy.

Ve vodě vzniká i chloroform

Nejhorší je, když se AOL dostanou až do poslední fáze úpravy, což je hygienická úprava. Při té se do vody přidávají dezinfekční látky, jako je chlor nebo ozon. Jenže právě s chlorem neodstraněné AOL reagují, přičemž vznikají silně toxické látky, jako je chloroform. Jeho vzniku se dá zabránit předúpravou vody manganistanem draselným.

„Otázka je, zda to úpravny vědí a dělají, anebo jim stačí, když se vejdou do limitu,“ uvedl Pivokonský. V přístupu se podle něj různé úpravny vody velmi liší. Některé využívají toho, že jediný test na zjišťování organických látek, který jsou povinné dělat, u látek ze sinic nefunguje. „Jak bude docházet k nárůstu sinicového květu v nádržích, tak tento problém bude narůstat,“ řekl dále ředitel.

Město Děčín leží na obou březích Labe.

Labe v Děčíně.

FOTO: Novinky

V Česku se podle něj vyrobí 600 miliónů metrů krychlových pitné vody ročně, což je srovnatelné se sedmdesátinásobkem denního průtoku Labe u Děčína. Největší výrobnou vody je Želivka u nádrže Švihov, která ročně dodá 80 miliónů krychlových metrů pitné vody.

V loňském roce mělo mírnější hygienický limit neboli výjimku pro kvalitu vody 102 vodovodů, které zásobují vodou 280 000 lidí, uvedl na semináři Petr Pumann ze Státního zdravotního ústavu.

Seminář o pitné vodě ve Sněmovně uspořádala Akademie věd ČR a výbor pro životní prostředí.