Toto ustanovení prosazovala ČSSD do smlouvy s ohledem na trestní stíhání premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) v kauze Čapí hnízdo.

V koaliční smlouvě pouze stojí: „V případě prvoinstančního odsouzení jakéhokoli člena vlády, pokud ten v přiměřeném čase od vynesení rozsudku neodstoupí, pozbývá tato koaliční smlouva platnosti.“

Spory by se tedy mohly vést nejen o tom, co je to „přiměřený čas“, ale i o tom, co by mělo následovat poté, co smlouva přestane platit. Pokud by Babiš nepodal v případě svého odsouzení demisi, jeho odchod by si mohla ČSSD vynutit rezignací vlastních ministrů.

Strany se totiž poněkud krkolomně zavazují: „Dojde-li v koalici i po dohadovacím řízení k situaci, kdy nedojde k dohodě o řešení koaličního sporu, v případě, kdy pět ministrů jmenovaných za koaliční stranu ČSSD podá demisi do rukou prezidenta, podá do sedmi dnů demisi předseda vlády a spolu s ním, jeho prostřednictvím, všichni ministři navržení hnutím ANO 2011.“

O SPD ani slovo

Rozbít spolupráci mezi ANO a SPD, které spolu s KSČM v uplynulém půlroce hlasovaly ve Sněmovně, se ČSSD také úplně nepodařilo. Původně chtěla odvolat předsedu SPD Tomia Okamuru z pozice místopředsedy Sněmovny, další poslance pak z funkcí ve výborech a komisích.

Na toto téma však koaliční smlouva hovoří pouze o tom, že ve Sněmovně budou smluvní strany podporovat takové personální a početní složení orgánů, které bude vyplývat z dohody předsedů stran a předsedů jejich poslaneckých klubů. Koaliční poslanci by podle dohody měli ve Sněmovně hlasovat jen pro ty zákony a pozměňující návrhy, na kterých se dohodnou obě strany. Nerespektování takového postupu by mohlo vyvolat dohadovací řízení, případně demisi všech ministrů soc. dem.

Smlouva zároveň říká: „Za koaličně dohodnutý se má takový vládní návrh, resp. takové usnesení vlády, které podpoří nadpoloviční většina ministrů z každé koaliční strany.”

Výlučně koaličně dohodnuté pak musejí být návrhy zákonů o státním rozpočtu, o daních a poplatcích, zákony s výrazným dopadem do veřejných rozpočtů či financí, týkající se ochrany vlastnictví, volebních zákonů, referend a ústavních zákonů, zahraniční a obranné politiky i postavení a fungování médií veřejné služby.

Nejméně jednou za měsíc by se měli scházet šéfové obou koaličních stran a zvlášť také předsedové poslaneckých a senátorských klubů. Právě šéfové klubů mají za úkol podle smlouvy zajistit co největší účast koaličních poslanců při všech důležitých hlasováních a volbách.

Zimola: Je to úspěch

Ačkoli ČSSD musela z některých svých požadavků při sepsání smlouvy i programového prohlášení couvnout, první místopředseda ČSSD Jiří Zimola považuje jejich znění za úspěch.

„Za dohodnutými podmínkami stojím, myslím, že se nám podařilo jako minoritnímu partnerovi domluvit poměrně významné záležitosti. Nikoli jen co se týká ministerských postů, ale programu, který se týká lidí této země,“ uvedl pro Právo.

Platí, že ČSSD nechá o svém vstupu do koalice s ANO rozhodnout celou členskou základnu. Ta by měla na přelomu května a června hlasovat tajně na jednání místních organizací. Do regionů se ještě předtím chystá předseda ČSSD Jan Hamáček se Zimolou, kteří chtějí vysvětlit, proč je dobré se vlády účastnit.

Jak ČSSD couvala

Obhájit budou muset také velké změny názorů. Ještě 18. února na mimořádném sjezdu se totiž delegáti usnesli: „Sjezd považuje účast trestně stíhaných osob ve vládě ČR za zásadní problém a vyzývá hnutí ANO, aby do pozic členů vlády ČR nenominovalo osoby obviněné nebo trestně stíhané, a odblokovalo tak vznik možné stabilní vlády.“

Posléze však s ANO o vládě i za účasti Babiše Hamáček i Zimola jednali. Účast ČSSD ve vládě podmínili buď odchodem Babiše, nebo ziskem ministerstva vnitra či financí. Když Babiš tyto resorty odmítl na začátku dubna pustit, ukončili vyjednávači za ČSSD jednání. Následně svůj postoj stvrdili 7. dubna na pokračování sjezdu.

„Snad až se ta PR mašina ANO zadře, tak lidé ocení, že jsme se nenechali koupit za pár stříbrňáků,“ řekl delegátům Zimola a svůj projev zakončil sloganem Budvaru: „Ne z nás dělá to, čím jsme.“

Striktně proti vládě se stavěl i Hamáček: „Na nás neplatí agresivita a já říkám, že nebude platit ani v budoucnu. S námi nikdo nebude agresivně a povýšeně jednat. Dokud ANO toto nepochopí, tak jsou další jednání vyloučená. V hnutí ANO vládnou byznysová pravidla a o všem rozhoduje majitel.“

Den nato vystoupil Zimola v ČT a řekl, že obnovit jednání by ČSSD mohla jen v případě, že by se jednalo o kabinetu bez Babiše. „První a jasná podmínka je záležitost týkající se jeho osoby. Jiná cesta v tuto chvíli není než vláda bez Babiše,“ uvedl.

Výbor ANO se 12. dubna rozhodl pokusit jednání s ČSSD obnovit. Osm dní nato obnovu jednání těsně potvrdilo předsednictvo ČSSD, když dostalo příslib pěti ministerstev včetně vnitra.

Hamáček tehdy Právu řekl: „Dali jsme hnutí ANO seznam okruhů, jsou tam pojistky proti přehlasování ve Sněmovně, je tam pojistka, aby odsouzený nemohl sedět ve vládě, a tak dále. Pokud tento komplex bude akceptovatelný a promítne se do koaliční smlouvy i programového prohlášení vlády, tak jsem připraven straně doporučit hlasovat pro vládu.“