Podle obhájce Romana Jelínka se ÚS nevypořádal se všemi argumenty stížnosti. Počítá s tím, že se Zadeh obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Nález Zadeh komentoval jediným slovem: „Směšné”.

Podle soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové se většina argumentů v obsáhlém podnětu týkala procesních otázek. Šlo podle ní o deset okruhů. Nejpodstatnější argument podle Šimáčkové spočíval v tvrzení, že v jednom z usnesení nebyl dodržen požadavek na výslovný výrok o ponechání obviněného ve vazbě. Podle ústavních soudců za daných okolností nešlo o porušení základních práv. Soudy se totiž dostatečně zabývaly tím, zda důvody vazby dál trvají.

Zadeh neuspěl ani s tvrzením o překročení maximální délky vazby, což jsou u závažných trestných činů tři roky. Nelze sčítat vazbu ve dvou kauzách, zdůraznil ÚS.

Vazební důvody trvají

Podnikatel se ocitl ve vazbě nejprve kvůli daňové kauze, byl v ní dva roky. Podle obžaloby projednávané Krajským soudem v Brně skupina pachatelů šidila stát při dovozu pohonných hmot, celkovou škodu vyčíslili vyšetřovatelé na 2,5 miliardy korun. Z vazby se Zadeh dostal na kauci 150 miliónů korun. Podruhé putoval do Vazební věznice Brno v roce 2016 kvůli údajnému ovlivňování svědků, které řeší Městský soud v Brně.

Soudy při rozhodování o vazbě vycházely z přesvědčení, že po propuštění na svobodu by se Zadeh mohl skrývat, prchnout z Česka nebo opakovat trestnou činnost. Zdůraznily, že je sice českým občanem, ale má stabilní vazby v zahraničí a jazyková výbava mu tam umožní snadnou adaptaci.