„Nejde o to, aby mu kraj zajistil péči v zařízení, které bude naprosto dokonalé a plně podle představ postiženého. Úřad mu ale měl zajistit jakékoli vhodné místo tak, aby se mu dostalo řádné péče. To se nestalo. Nemůžeme nechat tyto lidi na holičkách, zavřené někde v panelákovém bytě bez pomoci,“ uvedla k věci ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.

Péči už nezvládaly

Autista žil léta v jednom bytě s bezmála osmdesátiletou babičkou a svojí matkou, která má rovněž zdravotní postižení. Obě se o něj staraly od mala, avšak časem tuto péči přestaly zvládat. Zdravotní postižení mladého muže je totiž provázeno závažnými poruchami chování.

Proto se snažila rodina již od roku 2013 najít pro autistu vhodný sociální ústav, kde by se mu dostalo kvalitní péče. Pomoc osobního asistenta navštěvujícího rodinu již nepostačovala. Autista po opakovaných snahách nenašel pomoc ani na radnici v Rakovníku, ani na kraji.

Jeho právní zástupce proto podal žalobu na kraj. Krajský soud v Praze mu v červnu 2016 vyhověl s tím, že kraj se o muže měl vzhledem k jeho tíživé životní situaci postarat. Jenže po následném odvolání se spis dostal až k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), který žalobou zamítl s tím, že kraj v této záležitosti po právní stránce ani nemůže být žalovaným.

Kraje musí pomoci

Autista se proto obrátil na Ústavní soud, který má ale na věc zcela opačný názor než Nejvyšší správní soud. Jeho rozhodnutí zrušil, což znamená, že NSS se bude muset zabývat záležitostí znovu. Lze předpokládat, že v dalším řízení nejvyšší soudci potvrdí verdikt pražského krajského soudu. Ten v podstatě přikazuje kraji, aby věc vyřešil a místo pro autistu našel.

Téměř všechny kraje v republice se potýkají s nedostatkem volných míst v ústavech sociální péče a jsou to přitom právě krajské úřady, které mají za stát povinnost poskytovat a zkvalitňovat sociální služby. Přestože Česko potřebuje nejen více zařízení pro seniory, ale také postižené, je na krajích, aby se v mimořádných případech, jako je ten týkající se mladého autisty z Rakovníka, o těžce zdravotně postižené postaraly a našly pro ně volná místa ve svých zařízeních. Odvolávat se na nedostatečnou kapacitu v ústavech anebo nedostatek peněz na jejich budování nemá podle soudců smysl.