„Doufám, že některé alkoholové excesy jsou již minulostí. Navíc samotný zákaz konzumaci nezamezil, což jsme byli několikrát také svědky,” komentoval rozhodnutí Vondráček a připomněl, že ve Sněmovně zasedlo více než 120 nových poslanců.

Důvod zrušení zákazu může být ale také v konání společenských akcí na půdě Sněmovny. „Já jako předseda Sněmovny jsem vždy musel povolit výjimku, aby si například výbor na nějakém slavnostním zasedání mohl dát přípitek. Do Sněmovny také přichází celá řada hostů, na které se zákaz vztahoval také,” vysvětlil Vondráček.

Doufá, že poslanci jsou dospělí lidé a vědí, že se v práci alkohol nepije. „Jestliže při řízení schůze zjistím, že je někdo pod vlivem alkoholu, a potvrdím si, že konzumoval v restauraci, zákaz znovu okamžitě zavedu. Řekněme tedy, že všichni jsou v podmínce,” dodal.

Sněmovna pamatuje alkoholové excesy

Zákaz zavedl v minulém volebním období Vondráčkův předchůdce Jan Hamáček (ČSSD). Platil od 7. března 2014. O restrikci prodeje alkoholu v prostorách Sněmovny tehdy usilovala zejména tehdejší místopředsedkyně dolní komory Jaroslava Pokorná Jermanová z hnutí ANO. Ta kritizovala, že se ve Sněmovně, a to i přímo v sále, potácejí postavy a dělají hluk. Podpořil ji celý klub ANO, a tak Hamáčkovi nezbylo než vydat nařízení, kterým zakázal podávání alkoholu ve všech sněmovních restauračních zařízeních včetně klubů během jednání komory.

Hamáčkovo rozhodnutí stanovilo, že ve sněmovních jednacích dnech je ve všech gastronomických a klubových zařízeních dolní komory zakázáno podávat alkoholické nápoje od počátku otevírací doby do skončení jednacího dne. Při ostatních akcích bylo možné podávat alkohol jen se souhlasem předsedy Sněmovny nebo kancléře.

Hamáček tak svým rozhodnutím navázal na rozhodnutí někdejšího šéfa komory, svého stranického kolegy Lubomíra Zaorálka. Ten v reakci na proslavený opilecký incident bývalého poslance ODS Petra Kotta zakázal prodej alkoholu ve sněmovním bufetu, který je součástí sněmovního kuloáru.