Babiš jednal v Sofii s Borisovem o Schengenu, rozpočtu EU i migrační krizi

Návštěva Sofie je Babišovou třetí zahraniční cestou ve funkci předsedy vlády. Již loni v prosinci Česko zastupoval na summitu EU v Bruselu, na počátku ledna vyrazil na první oficiální návštěvu na Slovensko. Odpoledne se Babiš krátce setká i s bulharským prezidentem Rumenem Radevem.

Bulharsko, které vstoupilo do Evropské unie v roce 2007, je v letošním prvním pololetí její předsedající zemí. Hlavním tématem rozhovoru Babiše s Borisovem byla bezpečnost a stabilita EU, zejména s ohledem na migrační krizi. Bulharsko je jednou z unijních zemí, které v minulých letech nejvíce zasáhl příliv uprchlíků.

„Myslím, že je to jasný signál, že chceme být v Evropě aktivní. Bulharsko má nyní v EU důležitou roli. Je dobře, že právě Bulharsko je předsednickou zemí v době, kdy se budou projednávat stěžejní témata. A těší mě, že máme na ně stejný pohled,“ řekl Babiš k setkání s Borisovem.

V rámci tématu migrace bude bulharské předsednictví muset řešit například reformu společného azylového systému, zejména nařízení „Dublin IV“.

„Zde, jak je známo, chceme bojovat proti (migračním) kvótám. Nefungují a rozdělují Evropu,“ prohlásil Babiš. S Borisovem se shodli, že problém migrace je zapotřebí řešit už mimo Evropu. Borisov by chtěl zavřít evropské hranice a vybudovat uprchlická střediska v Libyi a Turecku.

Babiš s Borisovem se pak bavili i o rozšíření schengenského prostoru volného přeshraničního pohybu, jehož se Bulharsko chce společně s Rumunskem stát členem. Rozhodnout o tom musí jednomyslně Rada EU, podmínkou pro zrušení hraničních kontrol byl pokrok v reformě justice a boje s korupcí.

„Jednoznačně podporujeme, aby Bulharsko do Schengenu vstoupilo. Splnilo už pro to veškeré podmínky. Není důvod, proč by do něj nemohlo vstoupit,“ prohlásil Babiš.

Kritéria pro vstup do prostoru volného pohybu Bulharsko – stejně jako Rumunsko – splnilo již v roce 2011. „Podporuji myšlenku, aby všechny země byly v Schengenu, abychom bránili evropský kontinent, nejenom Schengen, který občas nemá logiku – například kolem Řecka jsou země, které v Schengenu nejsou,“ doplnil Babiš.

Bulhaři se na rozdíl o Čechů chystají také na přijetí eura, což česká vláda podle Babiše respektuje.

Mezi další hlavní témata bulharského předsednictví patří kromě migrace nebo plánů na rozšiřování EU o Makedonii a případně i další západobalkánské země také vyjednávání o brexitu či rozpočet EU.

Během šestiměsíčního bulharského předsednictví bude vyjednáván víceletý finanční rámec Unie. Ten stanoví rozpočtové priority EU na střednědobé období a určuje stropy výdajů pro každou z priorit na jednotlivé roky. Česko ve shodě s Bulharskem prosazuje, že by měla být nadále podporována silná kohezní politika, tedy snižování ekonomických rozdílů mezi zeměmi EU.

Borisov mj. zmínil i společný zájem států při řešení problému s dvojí kvalitou potravin stejných značek v rámci EU. „Nemáme nevyřešené otázky. Je mezi námi hluboké přátelství,“ uvedl po schůzce s Babišem.

Babiš ještě před odletem z Prahy prohlásil, že v Sofii nebude jednat o problémech energetické společnosti ČEZ, v níž český stát drží většinový podíl. „O ČEZ nebudu jednat. ČEZ je akciová společnost a já k tomu nemám žádné oprávnění. Vím o tom, že ČEZ chce svá bulharská aktiva prodat. Doufejme, že ten prodej bude transparentní, není to však předmětem jednání (s premiérem Borisovem).“

ČEZ se chystá Bulharsko opustit po téměř čtrnácti letech. Jedná o prodeji svých zbývajících bulharských aktiv, v první řadě distribuční a obchodní společnosti. „Aktuálně běží prodejní proces těchto zbylých aktiv ČEZ v Bulharsku – ČEZ Elektrorapzredelenie Balgaria, ČEZ Elektro a ČEZ Trade. Aktiva prodáme jen v tom případě, pokud bude výsledná nabídka atraktivní pro naše akcionáře,“ sdělil Právu mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

„Obdrželi jsme vícero nabídek, ve finální fázi byly nabídky dvě a nyní probíhá exkluzivní jednání nad nejatraktivnější nabídkou. Jsme tedy v závěrečné fázi – rozhodnutí padne v blízké době,“ dodal. ČEZ má podle něj v Bulharsku zhruba dva milióny zákazníků.

Už loni v říjnu ČEZ prodal svoji černouhelnou elektrárnu ve Varně bulharské společnosti Sigda. Současně český energetický gigant od července 2016 vede proti bulharskému státu mezinárodní arbitráž a dlouhodobě čelí hrozbám sankcí ze strany bulharských úřadů.

Babiš, který minulý týden ve Sněmovně neuspěl s žádostí o důvěru pro svůj vládní kabinet, už na začátku ledna navštívil v pozici ministerského předsedy Slovensko, v pátek má zamířit na setkání premiérů zemí Visegrádské skupiny (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) do Budapešti.