Zatímco říjnové události roku 1918 si Češi alespoň v omezené míře každoročně připomínají a podzimní státní svátek je pro ně symbolem vzniku republiky, 1. leden zůstává především Novým rokem a jen málokdo si datum spojí s Dnem obnovy samostatného českého státu. Právě tak se jmenuje státní svátek, který se v tuzemském kalendáři objevil, příznačně, až v roce 2001.

Československo, které vzniklo rozpadem Rakousko-uherské monarchie prošlo za dobu své existence řadou turbulentních změn. Meziválečný demokratický étos i poválečná desetiletí pod kuratelou Moskvy se protnuly v listopadu 1989, kdy došlo k další, zatím poslední, změně režimu.

Listopadové události roku 1989

Listopadové události roku 1989

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Československá republika sice přišla o přídomek socialistická, ale nastala poněkud absurdní pře o pomlčku, respektive o podobu názvu nového státu, který by oba národy postavil na roveň. Československou federativní republiku nahradila tak Česká a Slovenská Federativní Republika  (ČSFR) od níž byl z pohledu historie jen krok k rozdělení.

To svým způsobem předjímal ve svém novoročním projevu v roce 1992 prezident Václav Havel.

Václav Havel se stal prvním prezidentem České republiky. Na sbímku slavnostní inaugurace.

Václav Havel se stal prvním prezidentem České republiky. Na snímku slavnostní inaugurace.

FOTO: Vlasta Luťanská, Právo

„Na závěr se zmíním, vážení spoluobčané o tom, co mě trápí v tuto chvíli ze všeho nejvíc. Je to fakt, že představitelé dvou tak si blízkých a tak kulturních národů, jakými jsou Češi a Slováci, se stále nemohou dohodnout na způsobu budoucího soužití těchto národů a tím na samé budoucí podobě společného státu,” uvedl tehdy prezident, který pár měsíců na to rezignoval.

Jednání o rozpadu federace vedli představitelé politických reprezentací v čele s předsedy vítězných stran z voleb v roce 1992 Václavem Klausem (ODS) a Vladimírem Mečiarem (HZDS).

Na letišti v Praze Ruzyni byla 29. 10. 1992 podepsána první asociační smlouva o budoucí spolupráci po rozdělení země mezi ČR a SR. Podepsali ji Václav Klaus a Vladimír Mečiar.

Na letišti v Praze Ruzyni byla 29. 10. 1992 podepsána první asociační smlouva o budoucí spolupráci po rozdělení země mezi ČR a SR. Podepsali ji Václav Klaus a Vladimír Mečiar.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

V průběhu roku byly připraveny jednotlivé dokumenty a smlouvy řešící jak rozdělení majetku, tak budoucí spolupráci obou zemí. Vyvrcholením bylo přijetí ústavního zákona o zániku ČSFR v listopadu 1992.

Česká republika i Slovensko se sice rozdělily, nicméně obě země si udržely nadstandardní vztahy. Ostatně dělení neproběhlo ze dne a například k rozdělení společné měny došlo až v rámci měnové odluky v průběhu února.

Česká republika se v roce 1995 stala členem OECD a v roce 1999 spolu s PolskemMaďarskem vstoupila do NATO. Za pět let se obě země staly členy Evropské unie a jejich vstupem do Schengenu v roce 2007 opět zmizely i hranice.

Český premiér Mirek Topolánek (vlevo) se slovenským protějškem Robertem Ficem slaví vstup zemí do schengenského systému.

Český premiér Mirek Topolánek (vlevo) se slovenským protějškem Robertem Ficem slaví vstup zemí do schengenského systému.

FOTO: Profimedia.cz

Podle průzkumu, který se v obou zemích uskutečnil loni na podzim u příležitosti blížícího se výročí, těsná většina obyvatel obou zemí hodnotí vznik samostatných republik kladně. Většině lidí přesto vadí, že o rozdělení Československa rozhodli politici a občané se k němu nemohli vyslovit v referendu. [celá zpráva]