Článek
Zatímco říjnové události roku 1918 si Češi alespoň v omezené míře každoročně připomínají a podzimní státní svátek je pro ně symbolem vzniku republiky, 1. leden zůstává především Novým rokem a jen málokdo si datum spojí s Dnem obnovy samostatného českého státu. Právě tak se jmenuje státní svátek, který se v tuzemském kalendáři objevil, příznačně, až v roce 2001.
Československo, které vzniklo rozpadem Rakousko-uherské monarchie prošlo za dobu své existence řadou turbulentních změn. Meziválečný demokratický étos i poválečná desetiletí pod kuratelou Moskvy se protnuly v listopadu 1989, kdy došlo k další, zatím poslední, změně režimu.
Listopadové události roku 1989
Československá republika sice přišla o přídomek socialistická, ale nastala poněkud absurdní pře o pomlčku, respektive o podobu názvu nového státu, který by oba národy postavil na roveň. Československou federativní republiku nahradila tak Česká a Slovenská Federativní Republika (ČSFR) od níž byl z pohledu historie jen krok k rozdělení.
To svým způsobem předjímal ve svém novoročním projevu v roce 1992 prezident Václav Havel.
Václav Havel se stal prvním prezidentem České republiky. Na sbímku slavnostní inaugurace.
„Na závěr se zmíním, vážení spoluobčané o tom, co mě trápí v tuto chvíli ze všeho nejvíc. Je to fakt, že představitelé dvou tak si blízkých a tak kulturních národů, jakými jsou Češi a Slováci, se stále nemohou dohodnout na způsobu budoucího soužití těchto národů a tím na samé budoucí podobě společného státu,” uvedl tehdy prezident, který pár měsíců na to rezignoval.
Jednání o rozpadu federace vedli představitelé politických reprezentací v čele s předsedy vítězných stran z voleb v roce 1992 Václavem Klausem (ODS) a Vladimírem Mečiarem (HZDS).
Na letišti v Praze Ruzyni byla 29. 10. 1992 podepsána první asociační smlouva o budoucí spolupráci po rozdělení země mezi ČR a SR. Podepsali ji Václav Klaus a Vladimír Mečiar.
V průběhu roku byly připraveny jednotlivé dokumenty a smlouvy řešící jak rozdělení majetku, tak budoucí spolupráci obou zemí. Vyvrcholením bylo přijetí ústavního zákona o zániku ČSFR v listopadu 1992.
Česká republika i Slovensko se sice rozdělily, nicméně obě země si udržely nadstandardní vztahy. Ostatně dělení neproběhlo ze dne a například k rozdělení společné měny došlo až v rámci měnové odluky v průběhu února.
Česká republika se v roce 1995 stala členem OECD a v roce 1999 spolu s Polskem a Maďarskem vstoupila do NATO. Za pět let se obě země staly členy Evropské unie a jejich vstupem do Schengenu v roce 2007 opět zmizely i hranice.
Český premiér Mirek Topolánek (vlevo) se slovenským protějškem Robertem Ficem slaví vstup zemí do schengenského systému.
Podle průzkumu, který se v obou zemích uskutečnil loni na podzim u příležitosti blížícího se výročí, těsná většina obyvatel obou zemí hodnotí vznik samostatných republik kladně. Většině lidí přesto vadí, že o rozdělení Československa rozhodli politici a občané se k němu nemohli vyslovit v referendu. [celá zpráva]