„Přijdeme minimálně o pětinu celkového rozpočtu,“ uvedla Šlechtová s tím, že příští vládu čekají kvůli dotacím tvrdá jednání s Evropskou komisí. Velká Británie by měla z EU vystoupit v březnu 2019, usiluje přitom o dvouleté přechodné období, během kterého by ovšem už do evropského rozpočtu neposílala žádné peníze.

V roce 2019 navíc budou volby do Evropského parlamentu a bude se sestavovat nová komise, která by měla určit pravidla čerpání dotací v novém programové období od roku 2021.

„Nová komise to ale nestihne. Musíme se proto připravit na přechodné období v čerpání unijních dotací v letech 2021 a 2022,“ varovala Šlechtová.

V čerpání opět zaostáváme

Zatímco Šlechtová, která je jedničkou na kandidátce ANO v Plzeňském kraji, v debatě volebních lídrů a expertů politických stran vyzdvihovala úspěch vlády při dočerpání dotací za programové období 2007 až 2013, zástupci opozičních stran poukazovali na to, že v současném období kabinet zaspal a v čerpání evropských peněz Česko opět patří mezi nejhorší v celé Unii.

„V čerpání evropských dotací jsme sedmou nejhorší zemí,“ poznamenal například Václav Horáček, který vede volební kandidátku TOP 09 v Libereckém kraji.

Martin Baxa z ODS, který je na třetím místě kandidátky občanských demokratů v Plzeňském kraji, zase kritizoval byrokracii, která žádosti o dotace a jejich samotné čerpání provází. „Je nutné administrativu zjednodušit. Ministerstvo pro místní rozvoj si samo vyhodnotilo, že jedním z problémů předchozího období byla příliš velká regulace. V současné programovém období ale máme na čerpání evropských fondů o třetinu více předpisů,“ uvedl Baxa. Dodal, že je zapotřebí dojednat s Evropskou komisí takové podmínky, aby se mohly evropské peníze čerpat účelněji než doposud.

Za to, že ministerstvo pro místní rozvoj nedokázalo proces čerpání evropských dotací zjednodušit, kritizovala Šlechtovou i Gabriela Nekolová z koaliční ČSSD, která je trojkou na volební kandidátce soc. dem. v Ústeckém kraji.

Příliv dotací slábne

Štědré dotace z evropských fondů, které pomohly pozvednout úroveň Česka v mnoha oblastech, se kvůli relativnímu bohatnutí našich regionů vůči průměru EU (což ovlivnil i vstup Bulharska, Rumunska a Chorvatska do Unie) postupně snižují.

Zatímco ještě v programovém období 2007 až 2013 mohla ČR z evropských fondů čerpat zhruba 26,7 miliardy eur (z toho asi čtyři procenta prostředků zůstala nevyčerpaných), v probíhajícím programovém období 2014 až 2020 může Česko využít z unijních fondů už jen necelých 24 miliard eur.

Při současné metodice a kvůli odchodu Velké Británie z EU přijde Česko po roce 2020 oproti současnému programovému období o další miliardy eur.

Podle Šlechtové mají čeští příjemci dotací smluvně zajištěno čerpání již více než 241 miliard korun, tedy asi 41 procent doposud přidělených peněz z EU pro období 2014 až 2020. Na účtech měli příjemci dotací ke konci září 74,3 miliardy korun.

Česko peníze ze společného evropského rozpočtu nejen čerpá, ale i do něj přispívá. „Stále za každé vložené euro dostáváme zpět 2,7 eura,“ upozornila Šlechtová.

Většina stran chce podpořit obecní výstavbu bytů

Mezi další témata středeční předvolební debaty patřila i dostupnost vlastního bydlení nebo zefektivnění stavebního řízení.

V oblasti bydlení většina stran volá po státní podpoře obecní výstavby bytů, zejména pro sociálně slabší občany z řad mladých a seniorů. Zákon o sociálním bydlení je prioritou ČSSD, komunisté by podle lídra kandidátky KSČM ve Zlínském kraji Vladimíra Koníčka rádi oživili družstevní výstavbu.

ODS chce odstraňovat byrokracii, která podle ní brzdí stavební výstavbu. Lidovci navrhují zavést hypotéky zvýhodněné podle počtu vyživovaných dětí.

Ceny domů a bytů v Česku rostou letos nejvíce ze zemí Evropské unie. Ve druhém čtvrtletí se meziročně podle Eurostatu zvýšily o 13,3 procenta.