„Chceme v pondělí předložit předsedovi Sněmovny žádost o svolání schůze, protože to, co se stalo, považujeme za nehorázné,“ řekl Právu šéf poslaneckého klubu Pavel Kováčik. Podle něj už vedle členů jeho klubu připojili svůj podpis někteří soc. dem. a okamurovci. Jejich jména ale nechtěl specifikovat. K svolání schůze potřebují její iniciátoři čtyřicet podpisů, přičemž komunistický klub má třiatřicet členů.

KOMENTÁŘ DNE:
Cukr a bič, a většina nade vše - Výsledky voleb glosuje Alexandr Mitrofanov. Čtěte zde >> 

Šéf Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) má přitom podle zákona o jednacím řádu na svolání mimořádné schůze deset dnů, aniž by mohl sám rozhodovat, zda poslance svolá, či nesvolá.

Schůze dolní komory pak může schválit, nebo odmítnout navržený program v případě, že do Prahy dorazí jedna třetina poslanců, tedy 67.

„Není to žádná schválnost, schválnost je podepsání memoranda těsně před volbami,“ odpověděl Kováčik na dotaz Práva, zda KSČM nechce ostatním stranám zasáhnout do horké části kampaně.

Rekonstrukce sálu není problém

Jednací sál Sněmovny je přitom kvůli plánované rekonstrukci málem staveništěm, odkud řemeslníci odstranili všechny lavice, koberce. Úpravy mají být hotovy do konce října. [celá zpráva]

Podle Kováčika v tom není žádný problém, protože dolní komora disponuje ještě jedním velkým sálem s potřebným hlasovacím zařízením v budově ve Sněmovní ulici 1, která patří k sídlu Sněmovny, a mohou se v něm dvě stovky poslanců sejít.
„Chceme se vlády zeptat, jak to vlastně s těžbou lithia je, vždyť jde o národní bohatství a předat ho Australanům nám připadá nemístné,“ uvedl Kováčik.

Právě v těžbě této suroviny, která se využívá při výrobě baterií, se ukrývají obrovské zisky odhadované na tři bilióny korun. Podle ministra průmyslu by se zásoby pod Cínovcem měly dále zpracovávat v Česku, zpracovatelem ale má být australská společnost. Začít by mohla v roce 2022 a plánuje dobýt 37 miliónu tun rudy.