Vyplývá to z odpovědí na dotazy Práva ze strany islámské obce a bezpečnostních složek v reakci na nedávné opatření španělské muslimské obce, která plánuje důkladnější prověřování tamějších imámů. Za sčítáním a prověřováním španělských kazatelů je teroristický útok v Katalánsku z poloviny srpna.

Mozkem akce byl podle vyšetřovatelů marocký imám z města Ripoll. Co se týče působení případných radikálů, Česko má proti Španělsku a dalším zemím „početní“ výhodu. Ve Španělsku se hlásí k islámu podle statistik zhruba dva milióny lidí, zatímco v Česku jsou to oficiálně zhruba čtyři tisíce.

Faktem je, že počty se liší například od sociologických průzkumů, podle kterých žije v Česku až 20 tisíc muslimů. S čísly rovněž mohla zamíchat směrem nahoru migrační krize. V Evropě jsou muslimové nejpočetnější ve Francii, kde se hovoří o zhruba pěti miliónech lidí.

Funguje oboustranná komunikace

„Z hlediska evidování imámů je komunita tak malá, že není potřeba nikoho evidovat,“ komentoval Právu situaci v ČR Assem Atassi z Ústředí muslimských obcí. Věřící podle něj o sobě vzájemně vědí napříč republikou.

Assem Atassi

Assem Atassi

FOTO: Právo

Také ministerstvo vnitra o prověřování nehovoří. „Představitelé muslimských organizací či společenství komunikují s orgány státu a naopak,“ uvedla mluvčí vnitra Hana Malá. Imámové jsou ale obecně tématem pro bezpečnostní složky a zpravodajské služby. Ty hlásí klid.

„BIS doposud zaznamenala opravdu jen několik jednotlivců a jednu malou uzavřenou skupinu, kteří ovšem ve svých snahách neuspěli a dost často následně Českou republiku opustili,“ sdělil Právu mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Ladislav Šticha.

Není to bráno tak, že imám je něco jako vůdce, který všechny vede a všichni ho poslouchají. Každý může mít svůj názor a pohled na věc.Assem Atassi

Operativci podle něj zatím nezaznamenali nic, co by v této souvislosti naznačovalo konkrétní rizika pro bezpečnost státu. Dva imámové jakožto duchovní autority pro muslimy působí v Praze a Brně. Kromě pražské a brněnské mešity mají muslimové také modlitebny, jedním z výrazných center jsou například Teplice.

Imám je podle Atassiho člověk, který vede modlitbu, zároveň je také kazatelem a duchovní autoritou, na kterou se věřící mohou obrátit s radou nebo si poslechnout její výklad víry. Podle Atassiho ale imám není autorita, kterou mají všichni bezmezně následovat.

„Není to bráno tak, že imám je něco jako vůdce, který všechny vede a všichni ho poslouchají. Každý může mít svůj názor a pohled na věc. V islámu neexistuje jeden směr, který je návodný všem,“ dodal. Bezpečnostní složky dlouhodobě opakují, že česká muslimská komunita je umírněná a věřící začlenění do společnosti. Čeští muslimové podle mluvčího BIS odolávají případnému tlaku ze strany radikálů.

Imám zmizel do ciziny

„Jako celek se chovají korektně a umírněně a existují i náznaky jistých ‚samočistících‘ mechanismů, kdy drtivá většina členů této komunity odolává ojedinělým radikálům, kteří se pokoušejí pro svojí ideologii u nich získat podporu,“ řekl Právu.

Tajnou službu nicméně zajímá podle serveru Neovlivni.cz pohyb bývalého pražského imáma Samera Shehadeha. Ten údajně poslal v minulosti šifrovaný vzkaz skupině muslimů, které varoval, aby se neúčastnili happeningu proti terorismu spolu s křesťany. Bezpečnostní složky se začaly zabývat tím, zda se nejednalo o zastrašování.

Nyní ale prý vyšlo najevo, že Shehadeh je mimo Česko, a operativce zajímá, s kým se dál stýká. Podle informací Práva bezpečnostní komunita považuje za rizikové spíš nenávistné nálady vůči muslimům ze strany většinové společnosti.

Zpravodajci se obávají, že to může v dlouhodobém měřítku přispívat právě radikálům v jejich snaze ukázat „svým muslimům“ obyvatele bez víry v nejhorším světle. Bezpečnostní složky dále trvají na dosavadních poznatcích, že česká muslimská komunita je začleněná v Česku lépe, než je tomu v jiných zemích.