Ta ukazovala, jaký majetek nabyli v uplynulém kalendářním roce, kdy byli v politice. Tabu pro veřejnost tudíž zůstával majetek, který získali před vstupem do funkcí.

Pro politiky od obcí po parlament, státní zástupce a další činitele začne také platit zákaz vlastnit jakýkoli podíl v televizních, rozhlasových nebo tištěných médiích. Od 1. září nově ministerstvo spravedlnosti spustí centrální registr oznámení, ve kterém budou majetková přiznání části funkcionářů k dispozici k nahlédnutí na internetu.

Celkem by měl spravovat přiznání více než třiceti tisíců funkcionářů, mezi které patří nejen poslanci, senátoři nebo uvolnění zastupitelé, ale i členové Rady pro rozhlasové a TV vysílání nebo státní zástupci či ombudsman. Majetková přiznání ale budou muset nově odevzdávat také soudci, spravovat je bude Nejvyšší soud a veřejně k nahlížení nebudou. Novinka má své příznivce i odpůrce.

Jak nahlížet do registru?
Každý občan má právo bezplatně nahlížet prostřednictvím internetu do registru oznámení. Oznámení funkcionářů, jako jsou poslanci, senátoři, zastupitelé obcí či krajů, členové bankovních rad nebo rad státních úřadů, budou dostupná každému bez předchozí žádosti.
Do oznámení veřejných funkcionářů, jako jsou např. ředitelé či vedoucí pracovníci bezpečnostních sborů, vedoucí zaměstnanci příspěvkových organizací nebo členové rad právnických osob zřízených státem, bude možné nahlížet na základě žádosti.
Ta musí obsahovat v případě fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození, trvalý pobyt a adresu pro doručování žadatele a v případě právnické osoby obchodní firmu nebo název, identifikační číslo osoby a sídlo.
Žádost lze podat poštou, elektronicky přes podatelnu registru nebo přes datovou schránku Po ověření žádosti udělí správce registru žadateli uživatelské jméno a přístupové heslo, ty budou platné po dobu šesti měsíců ode dne jejich prvního použití.
Sdělit třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do registru oznámení je zakázáno. Zveřejnit bude možné pouze údaje uvedené v registru, které se týkají poslance, senátora, člena vlády, člena Rady pro TV a rozhlasové vysílání, uvolněné krajské a obecní zastupitele.
Jedni z prvních, kdo budou muset odkrýt celý svůj majetek, budou poslanci zvolení v říjnových volbách.

„Je správné, že politik bude podávat majetkové přiznání již na začátku výkonu své funkce. Veřejnost tak bude mít možnost znát údaje o jeho majetkových poměrech po celou dobu, kdy bude ve funkci. Doufám, že veřejný registr bude fungovat a bude pro uživatele komfortní,“ uvedl pro Právo poslanec za TOP 09 Martin Plíšek.

Jeho kolega z ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) však s novinkou spokojen není. „Centralizace je zbytečná buzerace představitelů malých obcí, která má sloužit jen k tomu, aby se jednodušeji mohly různé centrální neziskové organizace probírat vším a všemi. Proč jinak mají mít zastupitelé z Horní Dolní majetkové přiznání vedené na ministerstvu spravedlnosti?“ nelíbí se Bendovi.

Vyzkoušejí to noví poslanci

Jedni z prvních, kdo nové povinnosti zakusí, budou poslanci zvolení ve volbách 20. a 21. října. Oznámení o svém majetku budou muset odevzdat do třiceti dnů od chvíle, kdy je do registru zapíše Kancelář Poslanecké sněmovny. Ta má na zápis lhůtu 15 dnů od zahájení výkonu jejich funkce. Oznámení o majetku poslanců musí platit ke dni předcházejícímu dni, kdy zahájí výkon funkce, tedy ke dni před ustavující schůzí Sněmovny, která se poprvé musí sejít do třiceti dnů po volbách.

Poslanci v oznámení musejí uvést veškeré nemovitosti, cenné papíry, podíly v obchodních korporacích a movité věci, jejichž cena přesahuje v jednotlivém případě částku půl miliónu korun. V přiznání veřejný funkcionář musí napsat také způsob nabytí majetku a nesplacené závazky převyšující v jednotlivém případě částku 100 tisíc korun.

Oznámení musí také obsahovat výši, druh a zdroj každého příjmu funkcionáře a závazky včetně osob, vůči kterým je má. Zákon však neřeší přiznání majetku osob blízkých.

Dosluhující podají výstupní přiznání

Podobné oznámení o majetku odevzdávají i současní poslanci, kterým 26. října mandát zanikne. V oznámení uvedou majetek, který nabyli v průběhu letoška. Tato povinnost přiznávat majetek vždy za uplynulý kalendářní rok však platila již předtím, než nový zákon vstoupil v platnost.

Aniž by je k tomu zákon nutil, soupis majetku při nástupu do funkce v roce 2013 dali poslanci za hnutí ANO. Nebylo však úplné. Poslanci v něm například neuvedli výši svých hypoték nebo vlastnictví cenných papírů. Kompletní dokumenty odevzdali do advokátní úschovy. Odevzdávat majetková přiznání museli volení veřejní funkcionáři už nyní. Do něj však psali jen majetek, který za uplynulý kalendářní rok nabyli.

Zákaz neplatí na internetová média

Dosavadní právní úprava jim nařizovala podávat oznámení nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení výkonu funkce nebo podávat průběžná oznámení do 30. června následujícího kalendářního roku. Oznámení však nebyla evidována centrálně, shromažďoval je příslušný krajský nebo obecní úřad, Sněmovna a Senát.

Od prvního září také platí ustanovení, že nově zvolení veřejní funkcionáři nesmí vlastnit podíl v tištěných, rozhlasových nebo televizních médiích. Ta přímo ve vysoké politice nikdo nevlastní. Předseda ANO Andrej Babiš, který vlastnil do února vydavatelství MAFRA, do něhož patří MF DNES, Lidové noviny, TV Óčko nebo rádio Impuls, jej převedl v rámci Agrofertu do svěřenského fondu.

Zákaz se netýká internetových médií, takže senátor Ivo Valenta může nadále vlastnit Parlamentní listy.cz.