Článek
„Dočasná ochrana je na úrovni Evropské unie prodloužena do března roku 2027. Je proto nutné již nyní začít řešit její podobu po tomto datu, samozřejmě s ohledem na vývoj situace na Ukrajině,“ sdělil Novinkám mluvčí resortu vnitra Ondřej Krátoška. Ochrana zaručuje uprchlíkům, že mohou na unijním území legálně pobývat a pracovat. Unie ji prodlužuje vždy o rok.
V přepočtu na počet obyvatel přijalo Česko nejvíce ukrajinských uprchlíků z celé EU. Podle poslední dostupné statistiky ministerstva vnitra je jich u nás přes 401 tisíc, každý měsíc přitom přichází dalších zhruba šest tisíc osob. Ministerstvo přitom upozorňuje, že dlouhodobě se tuzemské kapacity pohybují na hranici možností. I proto se Česko přimlouvá za omezení rozsahu dočasné ochrany.
„Úpravu chtějí i ostatní země, mohla by být v několika směrech. Geografické hledisko by znamenalo, že by z toho byl vyňat západ Ukrajiny, tedy ta západní, poměrně bezpečná část,“ popsal Metnar Novinkám.
Dočasná ochrana by se také nově nemusela vztahovat na muže v produktivním věku. „Samotná Ukrajina má zájem, aby muži zůstávali, případně aby se vraceli v případě uzavření příměří. Bude před nimi dlouhá cesta, co se týče obnovy území,“ sdělil ministr. Zároveň má Ukrajina zájem o mladé muže i kvůli případným odvodům.
„Zatím diskutujeme“
Samotné Česko nemůže podmínky ochrany měnit. „Dočasná ochrana vychází z evropské legislativy, tu neupravujeme my na národní úrovni,“ upozornil Metnar s tím, že on sám už na konci února při jednání v Berlíně informoval německého spolkového ministra vnitra Alexandra Dobrindta, že je nutné otevřít debatu o úpravě nastavení dočasné ochrany.
Podle Krátošky by diskuze měla probíhat primárně mezi státy, které nesou největší zátěž přijímání uprchlíků. „Ještě nemáme jednoznačný návrh, jakou cestou půjdeme,“ sdělil Metnar.
