Článek
„Více než třicet procent českého vývozu míří do Německa. To je příliš velká závislost na jednom teritoriu. Když se nedaří Německu, táhne to dolů i nás,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Provázanost obou ekonomik patří k nejsilnějším v Evropě. Vzájemný obchod loni překonal 2,8 bilionu korun, český vývoz se na něm podílel 1,54 bilionem, uvedl německý statistický úřad. Německo je zároveň největším zahraničním investorem v Česku a stojí asi za pětinou místních firem se zahraničním vlastníkem.
Rozsáhlé propouštění zasáhlo především německý automobilový průmysl. Škrtají se hlavně administrativní pozice a méně kvalifikovaná práce. A trend se přelévá k dodavatelům. Právě v této pozici české firmy jsou, dodávají komponenty do výrobků německých firem.
První dopady se ukázaly už loni. Společnost Adient Czech ukončila provoz ve dvou závodech na výrobu sedaček pro automobily v České Lípě a Stráži pod Ralskem, o práci přišlo kolem tisíce zaměstnanců. Stavy snižoval i Continental Automotive v Brandýse nad Labem, který vyrábí autorádia, palubní přístroje a další elektroniku do aut.
Propouštění není plošné. „Škrtají se hlavně administrativní pozice a méně kvalifikovaná práce,“ uvedl Michal Mikulášek z náborové společnosti Prodator. Odborné pozice jako seřizovač, frézař, brusič, projektanti nebo elektrikáři se bát nemusí, z jejich míst se nepropouští vůbec – v Německu ani v Česku.
„U našich klientů, jako Brose, Mubea, Siemens Energy nebo Foxconn, vidíme stejný vzorec,“ připomněl Mikulášek firmy na českém území. „Škrtají se role, které nepřinášejí přímou hodnotu výrobě. Zároveň firmy zoufale hledají techniky údržby, operátory počítačem řízených strojů a specialisty na automatizaci,“ uvedl několik příkladů.
Německé automobilky mají potíže především kvůli evropskému plánu na přechod k elektromobilitě, který nejsou schopny naplňovat. Podle dohody zemí EU se od roku 2035 mají v unii prodávat jen nová auta bez emisí, což nutí firmy investovat do vývoje elektrických aut a postupně opustit spalovací motory. „Dalším důvodem je konkurence, která obsazuje trh. Prodávají se tady čínská auta,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Koncern Volkswagen plánuje v Německu do roku 2030 zrušit až 50 tisíc pracovních míst, Audi asi 7500 a Porsche bezmála čtyři tisíce. Snižovat stavy budou muset i dodavatelé. Tisíce míst zruší výrobce pneumatik Continental, přes 20 tisíc lidí přijde o práci u společnosti Bosch. Mimo automobilový sektor plánuje velké škrty také Thyssenkrupp. Největší německý ocelářský a technologický podnik zruší více než 20 tisíc pozic.
Zpomalování potvrzují i aktuální data. Průmyslové zakázky v Německu v lednu meziročně klesly o 11 procent a výroba se meziměsíčně snížila o půl procenta. Německá ekonomika po dvou letech poklesu loni vzrostla jen o 0,2 procenta. Zároveň přibylo bankrotů – soudy evidovaly přes 24 tisíc insolvenčních návrhů, nejvíc za více než deset let. Dopady na Česko jsou patrné. Slabší německá poptávka znamená méně zakázek, zejména ve strojírenství a automobilovém průmyslu.
Problémy mají podle analytiků několik příčin. „Kombinaci amerických cel, slabší poptávky v Číně a ztráty konkurenceschopnosti kvůli drahým energiím,“ uvedl hlavní analytik investiční společnosti Agros Capital Kryštof Míšek.
Dovozní cla začal loni zavádět americký prezident Donald Trump a otřásl tak mezinárodním obchodem. Německý průmysl navíc podle expertů stál na levných energiích z Ruska, které skončily po útoku ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022. Náklady na elektřinu jsou teď v EU výrazně vyšší než v USA nebo v Asii, což snižuje konkurenceschopnost průmyslu. Negativní roli hrají i emisní povolenky, jejichž cena se promítá do nákladů firem.
„Levné montovny ve východní a střední Evropě už také ztrácejí obrovské odbytiště v Číně,“ připomněl Špicar ze Svazu průmyslu a dopravy další problém východu Evropské unie.
Firmy se proto snaží hledat nové trhy. Roste export do Asie, Jižní Ameriky nebo do Velké Británie. „Musíme se dostat z pasti levné ekonomiky a víc vyrábět finální produkty s vyšší přidanou hodnotou,“ upozornil Špicar. Právě závislost na subdodávkách podle něj zvyšuje zranitelnost českého průmyslu v době, kdy se německým firmám nedaří.
