Článek
„Teplé počasí vyšší aktivitě klíšťat svědčí. Navíc láká více lidi do přírody. A když je teplo, lidé chodí méně oblečení, takže je větší pravděpodobnost, že se na ně klíště přisaje,“ řekla ředitelka jihočeské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová.
Riziko, že nakažené klíště člověka kousne, se navíc přesouvá i do vyšších nadmořských výšek nad 700 metrů nad mořem. Důvodem je změna klimatu, klíšťata totiž k přežití potřebují mírné teploty, a protože jsou zimy mírnější a jaro přichází dříve, přežijí dnes klidně i v Krkonoších.
V roce 2024 zaznamenali lékaři 4029 případů lymské boreliózy, loni to podle Státního zdravotního ústavu bylo víc než dvakrát tolik, přesně 11 386. Nejvíc nakažených, 1464, bylo ve Středočeském kraji, na druhé příčce byly jižní Čechy se 1050 pacienty.
Jiný rekord zaznamenali na Vysočině, kde měli loni nejvíc případů lymské boreliózy od roku 2018. Nakazilo se 894 lidí. Podle Hany Pavlasové, ředitelky protiepidemického odboru tamní krajské hygienické stanice, to může částečně souviset také s lepší diagnostikou této nemoci.
Lymská borelióza je infekční onemocnění bakteriálního původu a je asi pětkrát častější než klíšťová encefalitida. Bakterie borelií přenáší až deset procent klíšťat.
Nemoc má inkubační dobu několik dní až měsíc od přisátí klíštěte, někdy i déle. Obvykle se nejprve v místě kousnutí objeví červená skvrna, často s bílým „kroužkem“ uprostřed. Léčí se antibiotiky. Když se ale léčba nezačne včas, může infekce napadat nervový systém, působit problémy s klouby a se srdcem.