„Debata kolem platnosti článku pět je přecitlivělá. Spojené státy jsou demokratickou zemí, která dodržuje dohody a zákony. Washingtonskou smlouvu ratifikoval Senát a stala se tak (americkým) zákonem,“ ujistil Pavel v Otázkách Václava Moravce.

Toho, že by mohl Trump nechat Evropu na holičkách, se nebojí ani Stropnický. „Donald Trump určitě postupně, jak zjišťuje víc a víc o oblastech, které se ho jako prezidenta bezprostředně týkají, tak koriguje svůj slovník a má kolem sebe teď v bezpečnostní oblasti velice kvalitní tým,“ míní.

Náčelník generálního štábu ČR Josef Bečvář (vlevo) a ministr obrany Martin Stropnický (ANO) na Žofínském fóru.

Náčelník generálního štábu ČR Josef Bečvář (vlevo) a ministr obrany Martin Stropnický (ANO) na Žofínském fóru.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Stropnický vyzdvihl zejména amerického ministra obrany Jamese Mattise, jenž protějšky ze členských států Severoatlantické Aliance na první schůzce výslovně ujistil, že článek 5 o kolektivní obraně v případě napadení jakéhokoliv člena NATO jednoznačně platí.

Řeč byla také o zapojení NATO jako celku do boje s Islámským státem a hrozbě Ruska. Pokud jde o boj proti teroristické organizaci nazývané Islámský stát, jde podle Pavla především o politické rozhodnutí, protože v proteroristické koalici bojující s Islámským státem je již sdruženo všech osmadvacet členů Aliance.

Podle Pavla jde zejména o pomoc s budováním obrany v Iráku a dalších zemích. NATO může pomoci s výcvikem, materiálním zabezpečením ale i budování institucí tak, aby se země Blízkého východu mohly bránit samy.

V případě ruské hrozby je podle vojenského velitele NATO navýšení armádní přítomnosti u východní hranice Aliance přiměřené tomu, jak se Rusko chová. Cílem není eskalovat napětí, jak to někdy interpretuje Moskva, nýbrž odradit o případného útoku. Zároveň jde o demonstraci jednoty směrem k pobaltským zemím a Polsku.